Článek
„Z dubnového mistrovství Evropy jsem si přivezl zranění – natržené vazy v rameni – a dosud mě to omezuje,“ povzdechl si borec, jenž v kategorii do 96 kg řeckořímského stylu skončil na OH 2000 v Sydney osmnáctý a před 12 lety v Atlantě osmý.
V přípravě na svoji třetí olympiádu nechtěl nic podcenit, proto zvolil nestandardní krok: odcestoval na dlouhé soustředění do USA. „Měsíc v Coloradu Springs byl vynikající. Zátěž ve dvou tisících metrem nad mořem má pozitivní odezvu. K tomu prvotřídní strava, opravdu čisté, zdravé a špičkově připravené jídlo. Skvěle vybavená posilovna a další sportoviště,“ liboval si nad dobrým tahem. „Výhradu bych měl snad jedině k úrovni ubytování, představoval bych si sprchy a toalety jinak než společné, ale pokud tohle pominu, tak po všech stránkách vynikající a můžu jenom chválit,“ říká Švec.
Po zámořském pobytu ještě absolvoval dvoutýdenní soustředění v maďarské Tatě a už v neděli se svým sparingpartnerem a masérem v jedné osobě Jiřím Matýskem a trenérem Ervínem Vargou vyrazí do dějiště her. Nepocestuje do naprostého neznáma, vždyť před dvěma lety v jihočínském Kuang-čou proběhlo mistrovství světa. A Švec si tam pověsil na krk stříbrnou medaili. „S aklimatizací jsem tam neměl problém a šampionát byl po organizační stránce slušně zabezpečený, takže věřím, že všechno bude klapat,“ nepřipouští si komplikace.
Když to vyjde, a to stoprocentně, pak z toho bude medaile
Dnem D bude pro 35letého olympionika čtvrtek 14. srpna v pekingské hale Zemědělské univerzity, kam se vejde 8500 diváků. Teoreticky by cesta za úspěchem měla být přímočařejší, než na evropských či světových šampionátech. Na OH se z každé země představí vždy jen jeden zástupce v dané kategorii. „Řekl bych, že cesta je kratší, ale jednodušší v žádném případě. Byla tu síta kvalifikací a jimi prošla opravdu jen špičková kvalita.“
Ostřílený Švec má slušnou sbírku cenných kovů – z MS dvě stříbra a bronz a ještě dva evropské bronzy. Zlato z velké akce mu chybí, ale sám dobře ví, že ve sportu se těžko dá předem narýsovat cesta na Olymp. Proto své ambice formuluje s nadhledem: „Když olympiáda vyjde, a to stoprocentně, pak z toho bude medaile. A pokud medaile necinkne, ale současně budu vědět, že jsem nikde neudělal botu a odevzdal jsem maximum, i tak budu spokojen,“ ujišťuje zápasník, jehož nejbližší program má jasné kontury. „Stahuju váhu na potřebných šestadevadesát kilo, budu dolaďovat formu a vychytávat drobnosti. I když po pravdě řečeno to zranění až takovou drobností není…“
Přes zdravotní lapálie si ani jednou nepohrál s myšlenkou, že účast na olympiádě vzdá. „Ani náhodou, o tom jsem vůbec nepřemýšlel. Něco musím vydržet a překousnout. Vzdát něco tak výjimečného, jako je olympiáda, nepřicházelo v úvahu,“ rozhodně pravil Švec.