Hlavní obsah

Hilgertová: Bolest namoženého ramene pomalu odeznívá

PEKING

Česká vodní slalomářka Štěpánka Hilgertová ponese v pátek na slavnostním zahájení vlajku české výpravy. Na tuto poctu se mimořádně těší a podle svých slov ji už nelimituje ani bolavé rameno. Stejně tak se nebojí "prokletí" vlajkonošů, kteří v minulosti nezískali medaili. "Nejsem pověrčivá. Na kanále to bude moje hlava a moje ruce, kdo tam uspějí nebo to pokazí," řekla novinářům.

Článek

Jak se těšíte na roli vlajkonošky české výpravy?

Hodně, bude to velký zážitek. Ale zase ne tak rozdílný, jako když jdete ve výpravě za vlajkou. Pro mne je příjemný pocit být tady v téhle české sportovní partě, která tu má něco ukázat a já věřím, že i ukáže. Vést ji při slavnostním zahájení na stadión bude čest. Začínám se na to stále víc těšit, protože je výjimečné i to sejít se na ploše v obrovském kotli, s dalšími sportovci, které jindy nepotkám a znám je jen z televize.

Nacvičovala jste to nějak?

Kdepak, já ani nevím, jak to bude probíhat. Očekávám, že se shromáždíme před stadiónem, zeptají se nás, kdo ponese vlajku, ten ji dostane a půjdeme. Jen doufám, že to nebude trvat neúnosně dlouho a nebude takové vedro.

Víte něco o programu zahájení?

Nevím a ráda se nechám překvapit.

Uvědomujete si prokletí vlajkonošů na zahajovacích ceremoniálech, konkrétně že kdo nesl vlajku, pak nezískal medaili?

To nevím a nejsem pověrčivá. Když to v závodě nevyjde, určitě to nebude proto, že jsem nesla vlajku. Na kanále to bude moje hlava a moje ruce, kdo tam uspějí nebo to pokazí.

Nemůže mít nesení vlajky vliv na vaše bolavé rameno?

To bych ji musela nést v levé ruce a nad hlavou. To kolečko, které obejdeme po oválu stadiónu, určitě nebude ani moc dlouhé. Před tím ji také nebudu pořád držet. Těch pár minut to vydržím.

Rameno se lepší?

Není to nic moc, ale bolest v namoženém rameni pomalu odeznívá. Byla jsem ve středu u fyzioterapeutky veslařů a moc mi to hned nezabralo, což mě trochu vyplašilo. Dnes už to bylo znatelně lepší. Do soutěže mi zbývá ještě pár dní. Trénovat budu až den před závodem. Věřím, že to bude dobré.

Jaký je pekingský kanál ve srovnání se čtyřmi olympijskými, na nichž jste už závodila?

Ten pekingský je nejtěžší, z umělých určitě. Srovnatelný je s Atlantou, kde se jelo na přírodní vodě. Tenkrát se jezdily tratě téměř dvojnásobně dlouhé, což byl také velký zápřah. Stačilo však zajet dobře jednu ze dvou jízd. Teď musíme, sice na kratší trati, zvládnout co nejlépe všechny čtyři jízdy.

Může vás vůbec na olympiádě ještě něco překvapit?

Úplně překvapit ne, protože všechno funguje a vím, kde mě co může potkat. Samozřejmě denně se setkáváme s různými drobnostmi, které třeba neznáme, ale určitě mě nerozhodí.

Reklama