Hlavní obsah

Kajakáři Hradílkovi se stýská po trenérovi

Michal Osoba (Peking)Právo

Jako jediný z party vodních slalomářů je v Pekingu osamocen. Kouč Vavřince Hradílka Milan Říhá se do výpravy nevešel, a tak se s náročným kanálem v Šun-i musí kajakář poprat sám. „Pro mě je to velká nevýhoda,“ posteskne si dvacetiletý slalomář. „Je součástí mé psychické přípravy, na každém závodě si společně projdeme trať, vše je zautomatizované,“ vysvětluje Hradílek.

Článek

V Pekingu ale má k ruce kouče ostatních závodníků včetně šéftrenéra Jiřího Pultery. „Jasně, už jsem byl takhle sám i vloni na mistrovství světa v Brazílii. Člověk se s tím musí smířit a třeba vyhrát,“ usmívá se drobný kajakář.

Sám své ambice odhaduje realističtěji, z výpravy vodních slalomářů je bronzový z juniorského MS před čtyřmi lety nejméně zkušený. „Do desítky bych chtěl být. I když na téhle vodě a zvlášť mezi kajakáři může vyhrát kdokoliv,“ říká při pohledu na obtížnou trať, kterou si denně testuje.

„Už jsme toho najezdili dost, v součtu s tréninkovými kempy jsme tu byli 25 dní. Mně se to líbí, hodně divokou vodu mám rád. Nejhorší je ten spodní skok, tam se voda pořád mění,“ líčí mladík, jenž na střední škole studoval vodohospodářství. „Možná jsem si při hydraulice dovedl některé věci představit názorněji, ale jinak to nehraje moc vliv,“ vysvětluje.

Řádí na koloběžce

Po olympijské vesnici se nejčastěji prohání na koloběžce – svém oblíbeném dopravním prostředku. „Jezdím s ní i po Praze, na větší vzdálenosti je ideální. Ušetří spoustu kroků, je pohodlná, rychlá a všude ji schovám,“ vyzdvihuje výhody koloběžky. Do Pekingu ji dopravil mezi ostatními zavazadly v obalu, který mu spíchl kamarád.

Mimo vesnici se s ní moc nedostane. „Do města chodíme společně, tak jdu pěšky. A na kanál ji vzít nesmím,“ říká. Za plot areálu Šun-i se totiž žádné dopravní prostředky nedostanou.

Netradiční křestní jméno mu vymyslela matka. „Teď se mě na to ptali v rádiu, tak jsem to zjišťoval. Prý když mě máma čekala, měli jsme na záchodě kalendář a 10. srpna bylo Vavřince. To ji zaujalo, tak jsem Vavřinec,“ usmívá se „Vávra“, jenž k závodění inspiroval i svého staršího bratra Václava, který už se probojoval do reprezentace na deblkanoi.

Reklama

Související témata: