Článek
Do mezinárodní zóny olympijské vesnice přišla v pondělí dopoledne Štěpánka Hilgertová v dobré náladě a o pár minut dřív, než byl domluvený čas s novináři. „Já jsem myslela, že už se na olympiádě dějí zajímavější věci, než je Hilgertová před závodem,“ na oko se zlobila na novináře, že s ní zase chtějí mluvit.
„Už byste mohli přestat psát rozhovory o ničem, tedy co kdo cítí před závody, a začít psát o něčem, tedy co se skutečně děje,“ dodala s úsměvem a dovětkem, že chápe zájem i o předstartovní pocity.
Kanál na videu
A hned přešla ke svému zdravotnímu stavu. „Levé rameno už mě nebolí. Tři dny volna a spolupráce s fyzioterapeutkou pomohly. Jen při extrémním pohybu se ozve, ale těch se vyvaruji. Stalo se mi to v situaci, kdy jsem zachraňovala loď před zvrhnutím. Na tréninku už na to ani nemyslím. Po třech dnech to zpočátku nebylo ono, byla jsem zbrklá, ale a z toho posledního mám dobrý pocit fyzický i z nadhledu nad tímto kanálem. Cítím se na zdejší olympijské vodě dobře a už si přeji, ať už to začne. V pondělí jsem si ještě zajezdila na rovné vodě,“ říkala česká závodnice.
Na kanál vyrazí při závodě kajakářů. „Kanál se nedá nastudovat jen z videa. Potřebuji vidět trať naživo, kde se který sloupeček láme, všechny možné kombinace a vybrat si průjezdy, které se mi zdají ideální. U videa se to dá ještě upřesnit. Trať už je postavená a měnit se nebude. Podle trenérů, kteří ji zkoumali, žádná záludnost nebo naschvál tam není. Ale je opravdu hodně těžká. Voda může vyškolit kohokoliv,“ nabídla první poznatky o trati s tím, že podle jejího pozorování má stejnou formu jako její největší soupeřky.
Phelpse nestihla
Svoji pátou olympiádu si užívá přímo v Pekingu. „To, co jsme viděla tady, jsem nikde jinde nezažila. Byli jsme většinou někde stranou. Byla jsem se podívat na plavání, ale Phelpse už jsem ve vodě nestihla. Večer jsem byla fandit gymnastce Pálešové a po soutěži jsem si cestou do vesnice popovídali. Užívám si to, konečně to je pro mne olympiáda se vším všudy,“ libovala si.
A ještě se podělila o jeden zážitek... „Na slavnostním nástupu neslo vlajku svojí výpravy pět vodních slalomářů. Když jsme si o tom v šatně povídali, řekla mi jedna Angličanka, že se mám, když nesu naší vlajku. U nich prý ji ponese sportovec, který je na páté olympiádě. Řekla jsem jí, že já také, načež ona pravila, že mi staří bychom měli být unavení a sedět doma u televize,“ rozloučila se Hilgertová.
