Střelec Tenk propadák málem obrečel

„Nebudu se vymlouvat, prostě jsem to pokazil. Nevím v tuhle chvíli proč. Musím si závod v klidu probrat. Cítil jsem se dobře a věřil, že by to po čase mohlo zase vyjít na dobrý výsledek. Asi jsem chtěl příliš moc. Hlava to nezvládla, byl jsem příliš nervózní. To, co jsme s trenérem Břeťou Putnou nadřeli, jsem nebyl schopný realizovat. Špatně jsem spouštěl,“ říkal Právu smutný Tenk se slzami na krajíčku.

„Martin byl dobře připravený, moc chtěl a dělal chyby, které jinak nedělá. Chyběla mu odvaha zmáčknout spoušť. Snažil se co nejprecizněji výstřel připravit. Často odkládal a to nebylo dobře. Jen v první sérii deseti ran odložil pistoli čtrnáctkrát. To je jako když vystřelíte v jedné sérii čtyřiadvacetkrát, protože vše musíme opakovat od začátku,“ dodal trenér Břetislav Putna s tím, že dvě trefené sedmičky se u Tenka hned tak nevidí.

Viditelně zničený střelec bezmocně rozhodil rukama... „Teď bych s tím nejraději praštil. Uvidím, co zaměstnavatel, jestli mě třeba nevyhodí. I kdybych musel skončit, už jsem toho dokázal ve svojí disciplíně dost, mám čisté svědomí, ale tahle porážka bude bolet moc dlouho. Osobně ale věřím, že když si nějakou chvíli odpočinu, budu schopen se vrátit. Střelba je dlouhověká a jsou tu borci o deset i víc let starší a vyhrávají medaile. Táhl jsem to léta sám, potřeboval kolegu - střelce, s nímž bychom byli na podobné úrovni,“ dodal šestatřicetiletý pistolář s tím, že se vrátí ke svojí slavné čepici od „maskáčů“, s níž získal nejcennější medaile. „Leží vedle bronzu ze Sydney. Znovu ji nasadím,“ řekl s úsměvem.

„Rozhodně bych Martina neházel do starého železa. Léta už získává účastnická místa na olympiádách jako první. Pořád má perspektivu, jen si prožil těžké období a pokazil jeden závod, i když ten ve čtyřletém cyklu nejdůležitější. Pořád má české střelbě co dát a předat mladým a já věřím, že může se dokáže vrátit do absolutní špičky,“ dodal Putna.