Článek
O důvod víc k brzkému návratu má jeho parťák Štěpánek, jenž v Praze poprvé uvidí svého malého syna Matouše. „Moc se domů těším, balit budu až dopoledne před závodem,“ naplánoval si zadák.
Hilgertová by odlet z Pekingu nestihla
Hilgertová ale věděla, že si odlet z čínské metropole odsune. „Vávra Hradílek byl po závodě na dopingu až do osmi, to bych odlet nestihla,“ tušila kajakářka, že páteční let plánovaný na 23.55 by byl vážně ohrožen.
Poté, co odložili závody veslařům, vydala stejný verdikt i kanoistická jury, což odůvodnila obavami o zdraví závodníků. Po semifinále kategorie C2 totiž pořádně zahřmělo přímo nad kanálem v Šun-i a na obloze byly vidět blesky. „Jak vidíte, větru a dešti neporučíte ani Číně,“ usmíval se trenér deblkanoe Ondřej Mohout.
„Ale vždyť jenom prší, voda vodákům vadit nemůže. Já bych to klidně odjel,“ tvrdil Volf. „Podmínky byly regulérní, stejné pro všechny. Pro nás je mnohem horší, když fouká a lítají branky, nebo když fouká a prší zároveň, protože déšť píchá do obličeje, což je pak nepříjemné,“ přidal se Štěpánek. „Ale já jsem flegmatik, mně to je jedno,“ mávl po chvíli rukou Volf.
Podobné čekání na finále nepamatují
Ani pamětnice mnoha velkých závodů Hilgertová si nemohla vzpomenout, kdy se odkládal závod na druhý den. „Odložený start o půlhodiny jsem zažila už několikrát, ale tohle ne,“ pátrala v paměti.
Čekání na závod se tak o den protahuje. „Je to otrava, ale sportovní forma za den neodejde,“ věděla. „A večer na video rozhodně koukat nebudu,“ tvrdila Hilgertová s tím, že raději nechce na závody vůbec myslet. „Je třeba vypnout, protože patlat se v něčem, co už bylo několikrát rozmyšlené, by byla pěkná hloupost,“ říkala. Ani „Volfíci“ nemají s podobnou situací zkušenost. „Jak se mi bude usínat? To vůbec nevím,“ krčil Volf rameny.
Pro trenéra Mohouta nastala ještě jedna o starost: „Mám akreditaci platnou jen do pátečního poledne, tak jsem zvědavý, co s tím udělám. Musejí mi ji prodloužit.“
