Hlavní obsah

Šebrleho nakopla česká hymna pro Špotákovou

PEKING

Stál ve výškařském sektoru a čekal ho poslední pokus ve skoku do výšky přes laťku na 214 centimetrech. Místo přípravy na pokus se ale Roman Šebrle hrdě postavil do pozoru, aby si poslechl českou hymnu. Stejnou píseň, kterou slyšel před čtyřmi lety na olympiádě v Aténách. Tentokrát zněla pro Barboru Špotákovou, Šebrleho minimálně dočasnou nástupkyni v roli české atletické olympijské vítězky.

Článek

Obrazovka na stadiónu ho detailně zabírala, Šebrle se spokojeně usmíval. „Určitě mi to i trochu pomohlo,“ připouštěl. „Řekl jsem si: Kurnik, jsi na olympiádě, tak pořádně bojuj,“ vyprávěl světový rekordman. „Ani na výšce jsem se totiž necítil úplně nejlépe,“ vysvětloval.

Oproti kvalifikaci byl sektor oštěpařek otočený, náčiní z jejich rukou létala právě směrem k výškařskému sektoru, kde v tu dobu zrovna závodili desetibojaři. Šebrle i přes soustředění na svoji soutěž pozoroval zápolení své reprezentační kolegyně. „Stihl jsem to sledovat,“ přiznal.

Dojmy z výkonu Špotákové? „Byla fantastická! To by nenapsal žádný spisovatel. Posledním pokusem takhle daleko? To je bomba,“ uznale pokyvoval hlavou. Emoce neudržel v klidu. „Já už řval u toho prvního pokusu, myslel jsem, že bude stačit,“ tvrdil Šebrle, jehož v pátek čeká těžký úkol.

Pokud chce vyhrát se Špotákovou sázku, musí v předposlední disciplíně svého olympijského boje hodit dál než ona včera - 71,42 m. Pokud to nezvládne, dluží jí kartón šampaňského.

První den obhájce zlata:
100 m - 11,21 s (24. místo v disciplíně):
„Ta byla taková uvolněná, asi jsem se ještě bál o nohu. Mělo tam být víc síly.“
Dálka - 768 cm (4. místo):
„Neumím ji skákat v dešti. To se potvrdilo.“
Koule - 14,78 m (16. místo):
„Když kruh vyschne, dostane úplně jiné vlastnosti. Bylo to najednou struhadlo a na něj se neumím odsunout. Je to moje slabina, jeden pokus jako druhý.“
Výška - 211 cm (1. místo):
„Ta byla super. Na 214 jsem měl smůlu, mohl jsem to skočit, ale laťku jsem shodil patami.“
400 m - 49,54 (16. místo):
„Chtěl jsem ji rychle rozběhnout, abych si pak nevyčítal, že jsem to nezkusil a myslím, že se mi to povedlo. Ale člověk stejně v konci vždycky vytuhne.“

Reklama