Hlavní obsah

Rána loktem, šťouchanec od favoritky a Hladíková věděla, že sen o finále je fuč

Radek Malina (Londýn)Sport.czPrávo

Blýskla se třetí pozicí v první semifinálové jízdě závodu žen BMX. Následně však česká reprezentantka Aneta Hladíková skončila šestá, v poslední jízdě si pak ještě o pozici pohoršila a v konečném účtování olympijského závodu jí připadla desátá příčka. „Splnila jsem si sen o startu na hrách. Finále bylo blízko, ale na téhle úrovni se nesmí dělat chyby,“ hodnotila s úsměvem vystoupení v Londýně sedmadvacetiletá reprezentantka.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

České bikrosařky Aneta Hladíková (vlevo) a Romana Labounková (třetí zleva) při semifinálové rozjížďce.

Článek

Desáté místo po středeční kvalifikaci jste v pátečních semifinálových bitvách vylepšit nedokázala, přestože v první ze třech rozjížděk se vám vedlo skvěle. Co se poté přihodilo?

První jízda se mi hodně povedla. Ve druhé na mě ale asi dolehla nervozita a vidina finále, které bylo blízko. Zvolila jsem špatnou startovní pozici a vlezla mezi dvě favoritky. Dostala jsem loket hned po startu, což mě zpomalilo. Pozice se vybírá nejprve podle kvalifikace, následně podle předešlé jízdy v semifinále. Já si na druhou rozjížďku v boji o finále vybírala tedy jako třetí, ale zřejmě jsem si měla nechat dvě pozice odstup od největších favoritek.

Před třetí rozhodující jízdou jste byla pátá, se stejným bodovým ziskem jako čtvrtá Sarah Walkerová. Věřila jste v účast ve finále?

Do třetí jízdy jsem chtěla dát všechno, ale později stříbrná Sarah do mě ještě před prvním skokem strčila a já měla co dělat, abych nespadla. A po druhém skoku jsem skoro lehla vlastní vinou. Už jsem se viděla na zemi. Třetí a čtvrtou rovinku jsem alespoň dojela pro svůj pocit, i když finále bylo ztracené. Ještě více jsem si pak vychutnala rovinky před bouřícími tribunami.

Šlo od Walkerové o cílený atak nebo spíše o náhodu?

O náhodu se určitě nejednalo. Dobře věděla, co dělá. Byla si vědoma, že proti sobě jedeme o finále a chtěla si pozici pohlídat. Jde o běžnou záležitost. Já bych jednala stejně.

A pokusila jste se i třeba s trochou hrubší síly protlačit před soupeřku z Nového Zélandu?

Měla o trošičku rychlejší reakci na startu, získala maličký náskok. Bylo potřeba ji předjet, ale ona byla rychlejší a žduchla do mě ještě před prvním skokem. Kdybych měla stejnou pozici jako Sarah, jednala bych vážně stejně. Hodně jí pomohl i fakt, že má o deset kilo víc a je mnohem větší, což je pochopitelně výhoda.

Neřešily jste s Romanou Labounkovou případnou spolupráci pro poslední jízdu, protože byla dva body za vámi a teoreticky jste si mohly podle vývoje vyjít vstříc?

Ne. To se nedělá. Bikros je individuální sport, každý jezdí sám za sebe.

Reklama