Článek
Beneše trápí příznaky chřipky už druhý týden. „Sotva jsem stál na nohou, takže i přes výhru mám rozpačité pocity," přiznával sedmatřicetiletý hráč. Na náladě mu nepřidal ani drobný déšť skrápějící areál v Horse Guard Parade. „Už když jsem se ráno podíval z okna a viděl, jak prší, říkal jsem si, že to pro moji nemoc nebude to pravé ořechové," tušil. Přesto zápas odehrál v krátkém tílku. „Bál jsem se, že by tričko namoklo a bylo studené a těžké," vysvětloval.
Japonci si byli jeho indispozice vědomi, a tak téměř všechny servisy směřovali na něj. „Bylo to znát, Petr se strašně rychle zadýchal. Zvlášť když byla dlouhá výměna a on musel přijímat i útočit. Vydával maximum energie," popisoval o rok starší Kubala.
Japonci o Benešově nemoci věděli
Jak se Asiaté o Benešově nemoci dozvěděli? Nebylo těžké na něm poznat, že není fit. „Navíc to rychle zjistí všichni na okruhu. Vždycky podávají na toho víc zdevastovaného z naší dvojice a teď je to Petr," vyprávěl s úsměvem Kubala, který se tak po většinu zápasu proměnil v nahrávače.
Takové rozložení sil jim ale vyhovuje, i když je na tom Beneš zdravotně lépe. „Je to taková taktika. Jak je Petr zabalený do spousty chráničů a neoprenů, vypadá jako zraněná ryba. Všichni po něm jdou a to je naše výhoda, protože já lépe nahrávám, on útočí. Je to dobře nastavené, tak ať to vydrží," culil se Kubala.
Přípravu na závěrečný zápas skupiny s favorizovanými Američany Rodgersem a Dalhausserem tak Beneš absolvuje převážně v posteli. „Bojuju, třeba objevím nějaký kouzelný proutek. Zázrak byl už to, že jsme se sem nominovali, tak třeba teď přijde další a dám se rychle dohromady," doufal v pomoc shůry.
