Rubriky:

Míčové sporty

Facku, kterou jí vyšila na palubovce kamarádka, nedostala ani v dětství. I tak byla Burgrová vysmátá

2. srpna 2012 11:21 - Londýn

Rvala se jako lvice. Na cestě k triumfu nad Chorvatskem dávajícímu naději na účast ve čtvrtfinále olympijského turnaje basketbalistka Ilona Burgrová dokonce schytala dvě facky. Paradoxně od kamarádky a bývalé spoluhráčky. „Věděla jsem, že je temperamentní, ale políček jsem nečekala,“ smála se po výhře 89:70. Šlo o první vítězný zářez českého výběru na hrách, proto mohla být vysmátá. Zvláště, když sama zaznamenala devatenáct bodů.

 

Mike Segar, Reuters

Po prohrách s Čínou a Tureckem jste byly pod velkým tlakem. Cítíte velkou úlevu z vítězství nad Chorvatskem, po němž zůstal boj o čtvrtfinále ve vaší režii?

Myslím, že kameny padající z našich srdcí musely být slyšet i přes bouřící tribuny. Znaly jsme důležitost zápasu. Po prohře s Tureckem se nám paradoxně možná trošku ulevilo, neboť jsme si říkaly, že horší basket už předvádět nemůžeme a někdy se přece musíme do koše začít trefovat, což se proti Chorvatsku potvrdilo.

Nevyděsil vás ale přeci jen začátek zápasu, který jste si nechaly utéct a prohrávaly jste už 0:10?

Už se stává na olympiádě naší tradicí, že začátky nezvládáme. Je to velká škoda, protože v přípravě a kvalifikaci nám dobré vstupy pomohly, a pak jsme zápasy vyhrávaly. Když nám úvod uteče, tak se na triumfy strašně nadřeme. Bylo by prima, kdyby s USA i Angolou byl začátek lepší, ale už vážně nevím, co udělat, aby se nám vstup povedl.

Jaké je vysvětlení pro nepochopitelně kolísavé výkony v průběhu utkání, kdy jste dokázal smazat velkou ztrátu, ale následně přišly o více než desetibodový náskok?

K basketu tohle přelévání skóre patří, ale je pravda, že naše výkyvy jsou větší, než by měly být. Možná pramení z uspěchanosti. Někdy jsme se snažily zbytečně brzy o střelbu, dělaly jsme chyby v obraně, kdy Chorvatky získávaly míče a rychlým útokem náš náskok stahovaly.

Pomůže vítězství o devatenáct bodů psychickému rozpoložení a většímu sebevědomí, které jste podle trenéra Blažka v prvních dvou zápasech neměly?

Nemyslím si, že by nám ty odehrané zápasy měly pomáhat do dalších. Pokaždé se připravíme stejně, individuálně se chystáme na každého soupeře. Spíše je třeba, ať to dobré nebo špatné, hodit za hlavu a jen se plně koncentrovat.

Sama jste zaznamenala devatenáct bodů a z výkonu týmu vyčnívala. Cítila jste se výjimečně?

Bylo to docela dobré. Dneska ty moje ruce (culí se)... Do koše mi spadlo skoro všechno, co jsem na něj hodila. Když přijdu na hřiště a cítím, že mi nohy budou běhat a ruka střílet, je to v pohodě. A před bitvou s Chorvatskem se přesně tak cítila. Pak jsem se chytla některými zákroky v obraně, připsala si dvě úspěšné střely a hned se mi hrálo lépe. Člověk se nestresuje, hlava je v pohodě.

V závěru jste při jednom ze soubojů pod košem dostala od Any Lelasové regulérní facku, k níž se rozpřáhla, jako by vám chtěla hlavu urazit. Byla to první facka daného kalibru od dětství?

Byla jsem neuvěřitelně překvapená. Ana je totiž moje bývalá spoluhráčka a kamarádka z francouzského Bourges. Vím, že je hodně temperamentní jako ostatní Chorvatky. Ale takové políčky, co jsem od ní dostala, jsem fakt nečekala. Byla jsem ráda, že rozhodčí její chování viděli a potrestali, protože do basketu nepatří. Takovou facku jsem nedostala ani v dětství.

Přihodilo se vám něco podobného v kariéře?

Občas jsou zápasy vypjaté, což byl případ i boje s Chorvatskem. Pro oba týmy šlo o postup do další fáze. Dalo se tušit, že budou k vidění velké emoce. Pod košem bylo hodně držení, hodně strkání. Takže jsem nebyla překvapená, co se stalo, ale spíše autorkou té facky.

Radek Malina (Londýn), Sport.cz, Právo

Zrušit


Podsekce:

     
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Medaile

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..