Článek
Byla ta zatím největší výhra vaší společné kariéry?
Sluková: Hlavně nejdůležitější. Pětkrát jsme s nimi prohrály, pošesté to vyšlo. A porazit je zrovna na olympiádě v zápase o páté místo je úžasné.
Čím jste je přehrály?
Kolocová: Měly jsme výbornou taktiku, rychlé náhry a signály, nebály jsme se riskovat. Maria, ta menší z nich, byla nervózní, pro ně je neúspěch, že přijedou bez medaile. Ale hrály jsme dobře, hlavně Maki.
Jak se vám podařilo uhádat míč v koncovce druhého setu, který byl nejdříve označen za váš aut, a pak byl přiznán vám?
Kolocová: Ale byl určitě dobrý, ne?
Sluková: Rozhodčí jsme si rozdělily. Kikča pérovala tu spodní, já horní a vyšlo to. (úsměv)
Kolocová: Ale bylo by smutné, kdyby nám to nepřiznaly...
Co teď? Ve čtvrtfinále vás čekají další favoritky, Američanky Kessyová a Rossová...
Sluková: Teď se sejdeme s rodinou a trenérem, odpočineme si a jdeme na Američanky. Není čas na vydechnutí, jen nastudujeme taktiku, podíváme se na video.
Kolocová: Američanky jsme porazily zatím jen jednou vloni ve Švýcarsku. Ale dá se s nimi hrát.
Co je k tomu třeba?
Kolocová: Riskantní i stabilní výkon. Dneska jsme ho předvedly a vyšlo to (úsměv).
Jak jste se povzbuzovaly po prohraném druhém setu?
Kolocová: Ve druhém setu jsme si to pokazily samy, ale věděly jsme, že můžeme vyhrát. Předvedly jsme pár hezkých balónů, druhý set jsme ztratily jen naší nervozitou.
Není divu, v kotli bylo 15 tisíc diváků. Jak se vám v něm hrálo?
Kolocová: Bylo to hrozně hezké. Umíme si to užít, lidi nás nádherně rozpumpují.
Sluková: Úžasné. Bylo příjemné, že nám i cizí fanoušci fandili a získaly jsme si je naší stranu, to nás těší.
