Hlavní obsah

Svědomí mám čisté. Volil jsem řešení, za nimiž si stojím, říká kouč basketbalistek

Martin KézrPrávo

Později stříbrnou Francii dostal se svým týmem málem na lopatky. Nepovedený závěr olympijského čtvrtfinále ale způsobil, že trenér českých basketbalistek Lubor Blažek prožil v Londýně posledních pět dnů her v nečinnosti.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Trenér českých basketbalistek Lubor Blažek

Článek
Fotogalerie

Jak těžké bylo se s tím vším srovnat?

Bylo to pro nás všechny dlouhé i trochu skličující být tam a nehrát. Pocity zklamání, jak blízko bylo k zápasům o medaili, se pořad vracely. Docela se nám ty poslední dny vlekly.

Nešel jste si zlepšit náladu na jiné sporty?

Ani jsem neměl chuť, ta hořkost ze čtvrtfinálové porážky ve mně pořád je. Cítil jsem ji i z holek, hodně se uvnitř týmu přemýšlelo o tom, proč se ztratil tak dobře rozehraný zápas.

K čemu jste s odstupem došli?

Těch vlivů bylo víc. Slyšel jsem, že mě někteří televizní experti kritizují, jak jsem bral oddechové časy a že jsem utavil holky na hřišti, jenže když vám hráčka opakovaně řekne, že má sil dost a že může, tak těžko sahat ke střídání. Volil jsem řešení, za nimiž si i teď stojím. Během zápasu uděláte stovku rozhodnutí a nemusí být všechna správná, ale jako trenér se snažíte dělat vše pro úspěch týmu a v tomto směru mám čisté svědomí.

Přesto se nepovedlo udržet slibné vedení?

To se někdy v basketu stane, že vedete o třináct bodů a prohrajete. Vždyť muže Ruska přesně totéž potkalo v semifinále se Španěly. Rozhodně si nemyslím, že by naše olympijské vystoupení bylo průšvihem.

Neudělal byste něco jinak?

Rozhodnutí, která jsem dělal, jsem činil s nejlepším přesvědčením. Kdyby každý věděl dopředu, jak se utkání při tom daném rozhodnutí vyvine, bylo by velmi jednoduché být prognostikem, ale v tom je přece kouzlo sportu. Správnost svých kroků si ověříte jen na základě následných výsledků. Nejsem trenérem, který by házel vinu na druhé. Přemýšlím o celku i sám o sobě, ale některé závěry lidí, kteří se označují za experty, mě překvapily. Člověka však štve, když vidí, jak mají Francouzky stříbro, že tam třeba mohly být i naše holky.

Nekazí to vaše zážitky z Londýna?

Určitá stopa tam je, ale hodně silně tam na mě zapůsobila hra obou amerických družstev, v jejich podání to byl prakticky absolutní basket. Výborný dojem mám i z organizace her.

Nebyl Londýn určitým koncem úspěšné generace?

Nevím, na jakém základě se začalo hned v Londýně tvrdit, že tohle družstvo končí. Od žádné hráčky jsem neslyšel, že už nechce reprezentovat. Myslím, že s drobnými změnami může reprezentace pokračovat dál a podle mého bude v silách českého ženského basketbalu bojovat o účast na olympiádě v Brazílii

Vám končí smlouva u reprezentace, budete usilovat o novou?

To je téma, které teď vůbec nebudu řešit. Mám v hlavě jiné myšlenky, než zda pokračovat, nebo ne. Když přijde někdo jiný, tak mu samozřejmě budu držet palce. Já se teď těším na dovolenou s rodinou, odjíždím na samotu do hor, kam se za mnou basketbalové radosti ani starosti nedostanou.

Reklama