Článek
První dojmy jste řekla hodně stručně, čím vás střelnice zaujala kromě toho, že je pěkná a zažila jste i horší?
Vyrostla na louce a po olympiádě zase zmizí, takže je provizorní. Přesto je kvalitní. Zázemí sice není nijak komfortní, ale vzhledem k programu nebude důvod se tu nějak dlouho zdržovat. Puškové disciplíny, tedy vzduchovka na deset metrů a malorážka na padesát, se dělí o jednu střelnici. A ještě se sem musí vejít libovolná pistole. Rozdíl mezi vzduchovkou a malorážkou je jen v tom, že se zatáhne na příslušnou vzdálenost jedna stěna a posunou se terče. Osvětlení je tu velmi dobré. Samozřejmě v programu není tolik tréninků jako jinde, ale to mi nevadí. Alespoň se víc uvidíme s manželem Mattem.
V dubnu při Světovém poháru si ale střelci stěžovali na průvan a vítr. Ty vám nevadí?
Průvan byl na stanovištích, protože ve vstupech byly jen závěsy. Teď jsou tam dveře, dokonce dvojité. Co se týká větru, fouká všude, jde o to ho přečíst, potykat si s ním. To už jsem zvládla.
Takže první tréninky o víkendu byly seznamovací se střelnicí?
Na nějaké seznamování už není čas. Tréninky byly o kvalitě a prostředí. Zvládla jsem obojí.
Jaké je v Londýně v těchto dnech počasí?
O víkendu bylo kolem dvaceti stupňů, takže příjemné. Snad nebude větší horko, ale ani zima.
Dá se londýnská střelnice srovnat s tou pekingskou, kde se vám tolik dařilo?
Kdepak, to je úplně něco jiného. V Číně je sportovní střelba velmi populární. Střelnice v Pekingu je proto veliká, má komfortní zázemí, protože se tam denně střílí a je maximálně využitá. Třeba ta krásná v Aténách už je zchátralá. V Londýně se jedná o dočasnou střelnici, takže žádný luxus, ale účelnost. Je tu všechno, co je třeba. A že chybějí třeba šatny nebo místnosti, kde by našel střelec před finále klid, to mi až tak nevadí. Za ty roky jsem zvyklá na ledacos.
Potkala jste na střelnici nějaké soupeřky?
Pár jich tu je, ale zdaleka ne všechny. Některé výpravy přijely na pár dní a zase odjely. Vrátí se až před závody. Já jsem naopak přijela dřív, abych si střelnici vyzkoušela, protože v dubnu jsem tu na Světovém poháru nebyla. Za první dva dny jsem ji ani neprošla celou. Chystám se důkladněji podívat na finálovou halu, kde se budou střílet o medaile vzduchovkové, pistolové i malorážkové disciplíny. Jen brokaři pochopitelně zůstanou venku.
Už je v Londýně i váš manžel, reprezentant USA Matthew Emmons?
Ten přiletí ve středu. Zatím je s týmem na soustředění v Dánsku.
Jak se vám zamlouvá olympijská vesnice?
Je skromnější než ta v Pekingu. Chybí mi tam ale bazén, těšila jsem se, že budu ráno chodit plavat. Na běhání je tam hezký parčík. Jinak standard.
A co pokojík, kde budete bydlet s manželem, jak vypadá?
Je malý, ale stačí. Postele, noční stolky, skříň, židle a stůl. Víc ani nepotřebujeme. Jen je takový strohý, tak než Matt přijede, chci koupit nějaké plakáty a další věci, abych ho vyzdobila a byl útulnější.
Koho budete mít za sousedy?
V našem apartmánu budou druhý pokoj obývat kolegyně Adéla Sýkorová a Lenka Marušková. Výhoda je, že s Mattem máme samostatně svoji koupelnu, což on určitě ocení.
Stihla jste se porozhlédnout po Londýně?
Jsem tu od pátku, takže nebyl čas, hlavní je příprava na olympijské závody. Vzduchovou pušku střílím už v sobotu 28. července a malorážku za týden 4. srpna. Ještě než olympiáda začne, zvažujeme, že bychom se podívali alespoň na chvilku do města. Raději teď, než se sem nahrnou všichni sportovci a diváci. Ale už je znát, že se olympiáda blíží každou hodinou.
