Článek
Pochodeň Pikhartová nesla v úseku dlouhém tři sta metrů v londýnské čtvrti Enfield. Na ulici zaplněné lidmi oheň převzala od bývalého finského jachtaře Petera Tallberga a předala ho německé šermířce Claudii Bokelové, stříbrné medailistce z týmové soutěže na hrách v Aténách 2004 a v současnosti člence MOV.
"Pochodeň byla těžší, než jsem si myslela. Měla jsem strach, abych nespadla nebo aby mi nespadla pochodeň, to by byla docela podívaná. Tohle byl určitě nejdůležitější den mého života. Bylo to úžasné," řekla Pikhartová, která v Londýně žije s rodinou odmalička, serveru iDnes. Na organizaci her se podílí i její otec Hynek, který pracuje v tiskovém středisku.
Babička stíhala tempo
Během svého úseku Pikhartová viděla mezi fanoušky hodně svých kamarádek. Nechyběli rodiče a babička, která přiletěla z Česka, běžela vedle ní s českou vlajkou. "Udělalo mi to velkou radost, a stíhala i tempo," řekla Pikhartová.
Pikhartové se dostalo pocty za práci na charitativních a komunitních projektech. Před ní oheň nesli další Češi, na základě aktivit v Africe běžel David Beneš nedaleko Doveru a štěstí měli rovněž tři mladí Češi z SOS dětských vesniček.
Všem členům štafety s olympijskou pochodní, která trvala sedmdesát dnů, zůstaly na památku originál pochodně a oficiální olympijské oblečení.
V minulosti nesl olympijskou pochodeň například současný šéf Českého olympijského výboru Milan Jirásek. V roce 2005 se zúčastnil v Římě hned prvního dne štafety pro zimní olympijské hry v Turíně 2006.
