Hlavní obsah

Bratři Hochschornerové vstoupili mezi olympijské legendy

PEKING/PRAHA

S "Hochšíky", jak se říká slovenským deblkanoistům Peterovi a Pavlovi Hochschornerovým, není snadné pořízení. Když mají svůj den, jsou prakticky neporazitelní. Vše těmto dvojčatům klaplo i v Pekingu a po zlatě v Sydney a Aténách si připsali už třetí olympijský titul za sebou. Mezi vodními slalomáři nemá jejich bilance obdoby.

Článek

Fenomenální dvojice se na olympiádu pečlivě připravovala, zároveň se z ní ale snažila takříkajíc nedělat vědu. "Je potřeba nepřipouštět si důležitost závodu. V tom jsme celkem dobří," shodli se oba. "Chceme slušně zajet v kvalifikaci a potom i v semifinále a finále. Když se nám to podaří, ale někdo bude ještě lepší, smekneme před ním a pogratulujeme mu," tvrdili svorně před olympiádou.

Blahopřání se nakonec podle předpokladů hrnou směrem k osmadvacetiletým dvojčatům. Oba jsou na ně zvyklí, což dokládají jejich trofeje. Vedle nyní už tří olympijských výher mají na kontě dva tituly mistrů světa (2002 a 2007), jsou čtyřnásobnými evropskými šampióny a devítinásobnými vítězi Světového poháru.

Jsou tak dobří, že by vyhrávali, i kdyby s lodí couvali. I takové hlasy už zazněly na adresu Hochschornerových, které k vodě nasměroval jejich otec a přísný trenér Peter Hochschorner starší. Narodili se v Bratislavě a na svět přišli s rozdílem jedné minuty, kdo je ale starší, nevědí.

V lodi si zato své role rychle rozebrali. "Bylo to dané. Jsem větší a těžší, byl jsem zkušenější a uměl jsem loď lépe ovládat. Proto jsem si sednul dozadu," popsal moment, kdy se rozhodli vytvořit společnou posádku, zadák Peter.

V roce 1998 poprvé triumfovali

Předtím jezdil mezi singlkanoisty, Pavol se zprvu věnoval rychlostní kanoistice. Jakou cestou se dále ubíral jejich vývoj, vysvětlil Pavol: "Když jsme se dali dohromady, začali jsme jezdit sjezd, ale potom nás to přestalo bavit. Sedli jsme si proto do slalomové lodě." V roce 1998 pak poprvé triumfovali na velké akci, mistrovství Evropy v Roudnici nad Labem.

Hochschornerové si od té doby na výhry zvykli, ale ani oni nejsou bez chyby. Na velké akci si slabou chvilku vybrali třeba na tři roky starém ME v Tacenu, kde se nedobrovolně vykoupali. A jak se vyrovnávají s neúspěchy? "Ano, obviňujeme se navzájem. A rozejdeme se naštvaní," prozradil Pavol, jenž podle vlastních slov prožívá sportovní kariéru emotivněji. "O neúspěších se pak obvykle bavíme s otcem. Škoda jen, že se pohádáme ještě i s ním," navázal se smíchem Peter.

V závodění chtějí pokračovat, proto nebude páteční olympijský triumf zřejmě zdaleka jejich posledním úspěchem. A až jednou nadobro vystoupí z kanoe, budou mít k sobě pořád stále blízko. V Rusovcích, zadunajské městské části Bratislavy, si vedle sebe totiž staví zbrusu nové domky.

Reklama

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články