Článek
Nejlepší Evropan Timo Boll sice proti druhému hráči světa Ma Linovi uhrál set a jednu sadu vyhrál společně s Christianem Süssem rovněž ve čtyřhře, ale jinak domácí reprezentanti dominovali. Čína tak získala už osmnáctou z dvaadvaceti zlatých olympijských medailí, které se ve stolním tenise zatím udělovaly. Na olympiádě byl pingpong poprvé v roce 1988 v Soulu.
Bronzovou medaili získali korejští reprezentanti. Pomohl jim k tomu obhájce olympijského zlata ve dvouhře Rjo Sung-min, který našel ztracenou formu a v utkání s Rakouskem vybojoval pro svůj tým třetí bod.
Olympijský šampión z Atén se v Pekingu zatím trápil, když prohrál pět ze sedmi zápasů včetně duelu s Rakušanem Robertem Gardosem v utkání o bronz.
V jeho druhém zápase v boji o medaili ho čekal rakouský reprezentant s čínskými kořeny Čchen Wej-sing a Rjo Sung-min se konečně ukázal v nejlepší formě. Přestal kazit jednoduché míče a místo toho dostával na druhou stranu stolu i zdánlivě nemožné údery. Vyhrál 3:0 na sety a definitivně rozhodl o vítězství Korejců 3:1 na zápasy.
| Stolní tenis, družstva: |
| Muži - finále: |
| Čína - Německo 3:0 |
| Wang Chao - Ovtcharov 3:0 (4, 8, 7), Ma Lin - Boll 3:1 (7, -8, 4, 7), Wang Li-čchin, Wang Chao - Süss, Boll 3:1 (-11, 5, 8, 7). |
| Muži - o 3. místo: |
| Korea - Rakousko 3:1 |
| O Sang-un - Schlager 3:1 (-10, 5, 8, 5), Rjo Sung-min - Gardos 1:3 (-12, -8, 11, -5), Jun Če-jong, O Sang-un - Čchen Wej-sing, Gardos 3:0 (8, 4, 11), Rjo Sung-min - Čchen Wej-sing 3:0 (9, 5, 7). |
