Rubriky:

Rozhovory

Hilgertová: K letošní pohodě mi pomohlo i StarDance

11. července 2008 07:55

I v nadcházejících olympijských hrách v Pekingu bude kajakářka Štěpánka Hilgertová jednou z nejžhavějších českých kandidátek na medailový úspěch. Do čínské metropole se chystá již za dva týdny. "Je to otázka aklimatizace a ježdění na trati. Když trénuji jinde, přijde mi, že do toho nedávám tolik, spíš se vozím," řekla mimo jiné v rozhovoru pro Právo.

Když jste si vyjela nominaci na olympiádu, říkala jste, že nevíte, jestli se do Pekingu máte těšit, protože jste tam ještě nebyla. Nyní máte za sebou v dějišti her dva tréninkové kempy. Už se na olympiádu těšíte?

Musím říct, že do Pekingu se není moc na co těšit. Prostředí olympiády samozřejmě ovlivní atmosféra a určitě to bude lepší, ale co jsme zatím poznali, nic úžasného to nebylo.

Co bylo nejhorší?

Nejvíc se mluví o smogu a my si vyzkoušeli, že tam opravdu je. U našeho sportu to sice neovlivní výkon, těch 90 sekund vydržíme pádlovat, ale má to vliv i na náladu. Když tam člověk byl deset dní a pořád bylo šedivo...

Někteří vodáci si stěžovali, že se jim i hůř dýchalo a škrábalo je v krku...

To jsem na sobě nepozorovala, největší vliv to opravdu mělo na náladu. Deprese je asi silné slovo, ale způsobovalo to takové nenálady. Určitě k tomu přispěl i ten tréninkový dril, ale i když jen jedete na kole ke kanálu a nevidíte nic kolem, není to moc příjemné.

Přesto vyrážíte do Pekingu už 27. července, dříve než ostatní slalomáři. Proč?

Je to otázka aklimatizace, ta si šest dnů vyžádá, dalším důvodem je ježdění na trati. Když trénuju jinde, přijde mi, že do toho nedávám tolik, spíš se vozím, protože si říkám, že trať pak stejně vypadá jinak. Příprava přímo na místě je pak smysluplnější, zvyknu si na prostředí. V minulosti se mi dřívější příjezd vyplatil.

Takže ani ty nepříznivé podmínky vás nepřiměly uvažovat o pozdějším příjezdu?

To víte, že letět do Austrálie dřív bylo veselejší, když tam bylo krásné počasí i město. Zvažovali jsme různé modely, ale vybrali jsme ten, co se osvědčil, věřím, že si dokážu pohlídat, aby mě to neubíjelo psychicky. Navíc budu v kontaktu s rodinou a známými po internetu, vezmu si knížky...

Samotná trať bude prý jedna z nejtěžších na světě. A vám údajně těžké tratě nesedí.

Mě by zajímalo, kdo to říká. Jedna z nejtěžších byla v Atlantě a tam se snad nedá říct, že mi nesedla... Samozřejmě na těžkých tratích i dobrý závodník udělá chybu, ale to platí pro každého. Jen u těch lepších závodníků je to procento chyb nižší.

Vy už jste při druhém kempu zjistila, co bude na té trati platit?

Člověk se s tratí seznamuje, už ví lépe, jak na která místa reagovat. Ale stále platí, že člověk pořád s vodou spíš bojuje. V tréninku z toho nejsem rozhodně odvařená, ale když člověk pojede závod, bude odpočatý a i ta kvalita jízdy půjde nahoru.

Závod Světového poháru v Troji od olympijského dělí dva měsíce. Zažila jste někdy během sezóny tak dlouhou pauzu?

I před Sydney to bylo dlouhé. Troja byla sice později, ale olympiáda taky. Není to ideální, teď o víkendu je závod pouze ve Španělsku a 16 hodin tam cestovat nebudu. Ale je to i otázka věku, sedí mi nepřehánět to se závody. Na začátku sezóny se do toho musím dostat, ale před jejím vrcholem už moc závodit nepotřebuju.

Ve startovním poli jste nejzkušenější, chodí se s vámi soupeřky radit?

Moc ne. Přece jen, když nastoupíme do závodu, pořád jsme soupeřky. Navíc každá to konzultuje se svým trenérem, který lépe zná její výkonnostní limity. Možná až skončím s kariérou, bude to jiné.

Letos jste vyhrála českou nominaci, mistrovství Evropy i domácí závod Světového poháru. Dodalo vám to sebevědomí do závěrečné přípravy?

Spíš mě to těší jako potvrzení mých mentálních kvalit. Ověřila jsem si, že když je to zapotřebí, dokáži jet koncentrovanou kvalitní jízdu. Protože můžu mít během závodu čtyři nejlepší mezičasy, ale když na poslední brance udělám chybu, hlodá to ve mně. Ale neznamená to, že bych byla pro Peking favoritkou, spíš je to příjemné z toho hlediska, že když si stoupnu na start, vím, že mi hlava funguje a že umím závodit.

Stejně vám ale roli favoritky budou všichni předhazovat.

Já byla vždycky ráda, když jsem jela v roli jedné z favoritek, znamenalo to, že když zajedu svoji dobrou jízdu, může přijít medaile. Kdybych jela jako outsider, ráda bych nebyla. Letos to široké pole střední výkonnosti šanci má, vždyť v Augsburgu vyhrála Australanka. Když si prohlídnu startovní pole, pár holek vyškrtám, ale u ostatních už můžu psát vyšší a nižší procenta nadějí na výhru.

Kolik byste napsala u jména Štěpánka Hilgertová?

To bych radši nevyplňovala (smích).

Pomohla vám k psychické pohodě i podzimní účast v soutěži StarDance?

Určitě. Trochu mě to sice poškodilo po fyzické a svalové stránce, kdybych si dopřála moře nebo lázně, bylo by to asi pro tělo lepší. Ale pro psychiku to bylo nejlepší rozhodnutí. I když jsem brzo vypadla, měsíc před tím jsem trénovala a žila s tou partou až do konce. Setkala jsem se s jinými lidmi, měla nové zážitky. Potřebovala jsem změnit stereotyp.

Projevila se vynechaná regenerace na vašem zdraví, nebo jste stoprocentně fit?

Stoprocentně už se asi říct nedá, ale nepotřebuju speciální lékařskou péči, ani nemusím dlouhodobě vynechávat trénink. Teď si tejpuji předloktí, bolí mě úpon. Ale vzhledem k tomu, kolik mi je, tělo drží, musím to zaklepat...

Na olympiádu se mohl nominovat i váš syn, ale místo si nevyjel. Čistě z pohledu výkonnosti, je to pro vás lepší, že se můžete soustředit jen na sebe?

Vloni jsme jezdili společně a spíš jsme si to užívali. Nápor jedněch nervů navíc jsem si vyzkoušela, už když závodil manžel. I si dokážeme lépe vzájemně poradit, protože vidíme přímo na vodě to, čeho si třeba manžel ze břehu nevšimne. Jen je lepší, když jedeme každý v jiný den, než když nápor nervů přijde v den závodu.

Michal Osoba, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Rozhovory

Podsekce:

     
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Medaile

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..