Článek
Jaký byl závěr předolympijské přípravy?
Minulý týden jsme měli soustředění v Plzni. Stříleli jsme na elektronické terče a absolvoval jsem hodně tvrdé dávky. Také 188 ran denně, což jsou tři závody v řadě. Čtyři roky jsem pořádně nestřílel, měl jsem toho dost.
Cítíte dobrou formu?
Střílím podobně jako celý rok a víc z toho asi nedostanu. I když k absolutním výkonům chybí jen malý kousíček. Měl jsem začít jezdit na velké závody o rok dřív. Od absolutní špičky mě dělí malé chybičky, které těžko do her odstraním. Výkon není špatný, ale není dokonalý. Ještě se pokusím na tom alespoň trochu popracovat.
Střílel jste už na olympiádě v Barceloně 1992, po pár letech skončil, loni jste se do reprezentace vrátil a získal zlato v družstvech na mistrovství Evropy. Kdy jste začal uvažovat o Pekingu?
Já jsem úplně nepřestal, udržoval jsem si určitou výkonnost, střílel malé závody. Nedávno jsem vyhrál mistrovství republiky veteránů v Plzni, v osmačtyřiceti letech... Nestřílel jsem velké závody, nechtěl jsem dělat křoví reprezentantům. V roce 2005 jsem se ale přihlásil do Českého poháru, a pak se dostal do reprezentace C. O rok později jsem ten pohár vyhrál. Viděl jsem, že starších střelců ubývá a talentovaní mladíci brzy končili. Věřil jsem si, že se do toho zase mohu dostat. Tehdy jsem začal uvažovat o Pekingu. Tohle přání se mi splnilo, jen jsem se měl dostat do reprezentace dřív, abych objel víc velkých závodů...
Zní to, jako byste si nevěřil...
To ne, to by nemělo smysl tam jezdit. Jsem ale realista. Na druhou stranu se ale určitě nechci jen zúčastnit.
Cítíte nostalgii? Před dvaceti lety jste vyhrál olympijský závod v libovolné malorážce vleže v korejském Soulu...
Trocha nostalgie tam je, ale nic to se mnou nedělá. Už jen vzpomínám. Je to hrozně dávno, olympiádu jsem vyhrál v minulém století. V Pekingu to bude úplně jiný závod.
Pořád střílíte rychle? Ostatní teprve začínají a vy už pomalu končíte.
Střílím jako dřív, mám svůj rytmus. V tom jsem se nezměnil.
V čem jste se změnil za těch dvacet let od Soulu?
Skoro v ničem. Možná jsem rozvážnější, nejsem takový pruďas... I když někdy ano.
V čem je jiná sportovní střelba?
Desítka na terči se zmenšila o dva milimetry, což je hodně. Samozřejmě daleko lepší jsou zbraně. Snažím se získat co nejlepší materiál, v tomto směru jsem trochu zaspal. Ono to dělá v celém závodě třeba dva body, ale ty mohou být rozhodující. Některých detailů jsem si všiml pozdě.
Obchodujete se sportovním střeleckým materiálem, kdo se teď stará o firmu?
Nejvíc manželka, ale já si to musím nadělat. O víkendech a večerech. Dopoledne střílím. To platí i teď, před odletem do Pekingu.
