Rubriky:

Rozhovory

Judista Ježek: Shodit nejméně pět kilogramů nebude problém

7. srpna 2008 18:00

V pondělí vstoupí do svého olympijského závodu také český judista Jaromír Ježek. Už nyní však raději začal redukovat svůj jídelníček, protože potřebuje shodit pět kilogramů. "Pět dní před soutěží dokážu shodit i sedm kilogramů, už jsem na to zvyklý," tvrdí Ježek, pátý muž z posledního mistrovství Evropy.

V pondělí začne vaše soutěž v kategorii do 73 kg. Jak jste na tom aktuálně s váhou?

Mám asi pět kilogramů nadváhu, shodit je, nebude problém.

Odříkáte si hodně v dobrým jídlem přecpané jídelně olympijské vesnice?

Já už jsem na to zvyklý. Když nemusím shazovat, je doma lednice prázdná, když se musím krotit, je plná a maminka chystá dobroty... Berte to samozřejmě s nadsázkou. Oči by jedli, ale hlava říká ne. Beru to jako zkoušku či výzvu, co si zvládnu odříct. Umím si to vsugerovat.

Kdy začínáte shazovat?

Pět dní před soutěží. To dokážu shodit i sedm kilogramů, už se mi povedlo i osm. Nejvíc jsem shazoval deset a půl kilogramu, ale na to jsem měl víc dní.

Popište, jak vypadá, co se týká jídelníčku, takový shazovací den?

Já rád jím, takže se musím hlídat, co si nakládám na talíř. Především nesladím. Cukry jsou zhouba. Ráno to jsou müsli s mlékem nebo cornflaky, hořký čaj. Jdu na trénink, kde shodím dva kilogramy, ale pak musím doplnit tekutiny, tedy vodu asi litr. Lehký oběd, což obnáší sto gramů rýže a stejnou váhu kuřecího masa. Následuje další trénink, po kterém opět vypiji litr až litr a půl vody. Co si dopřeji, je doušek coly. Má sice hodně cukru, ale něčím to musím kvůli chuti zředit. Večer zase rýže a maso, v množství jako na oběd. A tenhle program doplňuje časté běhání. Musel jsem tady dokonce ven, protože v posilovně nebyl volný pás. Naběhal jsem toho málo, ale hodně v tom vedru a dusnu vypotil.

To vám ale musí zákonitě odejít síla...

Trochu odejde, to je pravda. Ale mezi vážením a závodem je poměrně dlouhá doba, takže něco sním a doplním sílu.

Na kolik kilogramů přiberete?

Vážení je v sedm hodin ráno. Raději se půjdu převážit už v šest, abych případně ještě něco stihl shodit. Soutěž začne v pondělí v poledne, takže to budu mít nějaké to kilo zpátky.

Takže bifteček, hranolky nebo svíčková se šesti...

Kdepak! Nemohu se nacpat, to bych se pak nehnul. Organismus by to nevydržel. Sním nějaké müsli, aby tělo něco dostalo. Mně stačí hodně pít. Po shazovaní, které doprovází dehydratace, pak cítím, jak mi tekutina projíždí až do konečků prstů.

Stane se, že někdo nestihne shodit?

Výjimečně ano, ale opravdu málo kdy. Na velkých soutěžích se to nestává.

U kolika soupeřů byste si přál, aby to nestihli?

No těch by bylo... Prakticky všichni, protože tady je opravdu světová superšpička. Nejtěžší turnaj, na jakém budu startovat. Nikomu bych to ale vážně nepřál. Jestli mám vyhrát, tak na tatami.

Cesta do Pekingu byla hodně náročná, myslím tu po turnajích...

Dvanáct turnajů! Celý rok, od jednoho evropského šampionátu ke druhému. Samozřejmě nevyjímaje světové poháry. Dva jsem vyhrál, jednou jsem byl třetí, pak pátý. Bylo to tvrdé a chtěli sem všichni. Je nás tu jednatřicet a skoro každý může vyhrát nebo získat medaili. Je to hodně i o štěstí. K medaili vede strašně tvrdá a těžká cesta. Každá chybička se trestá.

Jak dlouhé byste si přál pondělí?

Hodně dlouhé. Začínáme ve dvanáct, to doufám neskončím. V šest večer začíná medailový blok. V tom bych nechtěl chybět.

Myslíte na medaili?

Na tu myslí asi každý. Víc nebo méně reálně. Beru to střízlivě. Uvidím po losu, pak jak se vyspím, jak shodím, jaké bude počasí... Nepředbíhejme, ale chci vydržet co nejdéle.

kft (Peking), Právo

Zrušit


Časová osa: Rozhovory

Filtr článků - Rozhovory


Podsekce:

     
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Medaile

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..