Ovečkin mě nerozhodí, ujistila Kvitová. Kromě břišních svalů ji trápí i achillovka

Zápas byl nejlepší, který jsem na olympijském turnaji předvedla. A pokud vezmu letošní Wimbledon, jednalo se o nejlepší utkání na trávě letos. Líbilo se mi, jak jsem hrála.

Cítila jsem, že se z mojí hry vytrácí nejistota. Snažila jsem se jít do každého balónu, dobře jsem se hýbala, servírovala, returnovala, dostala jsem ji pod tlak, a pak jsem už míče jenom zabíjela. Pennettaové určitě nepomohlo, že hrála dlouho v úterý čtyřhru, pak musela cestovat do olympijské vesnice a ráno vstávala. Měla náročnější program.

Věřím, že ano. Jsem ráda, že drželo počasí, nepřerušovalo se a utkání se nijak nenatahovalo. Ruska hrála ještě ve středu kromě dvouhry i utkání čtyřhry, což mi teda vůbec nevadilo (směje se)...

Hokej je přeci jen jiný sport, možná tenis moc prožívá. Ale ať si křičí, co chce. Mně to vadit nebude. Já stejně okolí nevnímám.

Proti Pennettaové jsem si vzala prášek proti bolesti a nic jsem necítila. Během dne kromě tréninku podstupuji hodně procedur. Vždy si mě hned po ránu vezme do parády doktor Vlastimil Voráček, který s námi bydlí přímo v domečku ve Wimbledonu. Po středečním postupu se mi zase bezprostředně v šatně věnoval fyzioterapeut Pavel Kolář.

Ne. Vážně jsem při třetím duelu neměla potíže. Ale ještě se přidal problém s úponem achillovky v důsledku pádu při úterním utkání, proto jsem měla na noze tejp.

I mně přijde tráva jiná než při tradičním Wimbledonu. Myslím, že nezregenerovala, místy to hodně klouže. Vzadu na kurtu, kde jsem hrála středeční zápas, tráva skoro nebyla.

Nic to se mnou nedělá. Každý den v tenise je jiný. Musíte vydržet hrát celý týden nejlépe, jak umíte. Cítím, že jsem se přiblížila, ale pořád je medaile daleko.

Byli jsme domluvení dlouho. Neměla jsem v plánu rušit účast na poslední chvíli. Těšila jsem se. Věděla jsem, že máme šanci na medaili. Ale dva zápasy v jednom dni bych při současném zdravotním stavu nezvládla. Rozhodně ne více dnů po sobě.