Článek
Jak vám tato nehoda zkomplikovala přípravu na olympiádu?
Stalo se to při posledním tréninkovém kempu, kam jsem si vezla nádhernou závodní loď, vyladěnou do všech detailů. Dva týdny jsem na ní trénovala, ale vrátila se v natolik dezolátním stavu, že byla neopravitelná.
Co vám v tu chvíli běželo hlavou?
Na několik dnů mě to téměř psychicky zlomilo, protože jsem nepovažovala za pravděpodobné, že by se stihla vyrobit nová. Řešila jsem, jestli budu muset jet na té loňské, ale výrobce se neuvěřitelným způsobem překonal a do týdne i se dvěma státními svátky jsem měla postavenou novou loď. Pak už bylo jen náročné ji znovu doladit a vyšperkovat tak, aby byla úplně v pořádku.
To už je letos vaše třetí loď...
Je to tak. První byla o něco seřezanější a na soustředění jsem se na ní dost natrápila. Když jsme ji změřili, zjistili jsme, že problém je v nosnosti, a stavěla se další. Ta už byla vynikající. Tak doufám, že ta třetí bude úplně nejlepší. (úsměv)
Takže nepříjemnost v podobě rozbité lodi vaši přípravu nakonec nepoznamenala?
Před odletem jsem na ní třikrát trénovala a jsem přesvědčená, že je velmi dobrá a jde jen o to, se s ní přímo na trati v Londýně sžít.
Jak dlouho sžívání s novou lodí obyčejně trvá?
Už ta předchozí loď byla lehká a živější a za těch pár tréninků v Praze jsem měla pocit, že jsem si s ní ve spoustě momentů rozuměla. Bylo jen pár okamžiků, kdy jsem nebyla jistá. Věřím, že doladění na olympijské trati už bude bezproblémové.
Už jste někdy podobným způsobem o loď přišla?
Dosud nikdy. Stane se, že utrpí újmu zejména při delších letech s mezipřistáním a překládáním, ale při takto krátkých se to nestává. A když, tak to byla řešitelná oprava v podobě zlomené zádi. Teď to ale byla naprosto neskutečně rozdrcená loď přímo uprostřed, což opravdu opravit nešlo. Bylo to hodně nepříjemné překvapení...
Dá se loď při přesunech ještě více chránit?
Vozíme je zabalené jen ve vypolstrovaných obalech, proti potlučení to ochrání, ale pokud na loď z výšky spadne několikasetkilogramový kontejner, tak to samozřejmě nemůže vydržet. Věřím, že to byla nehoda.
Dostanete od leteckého přepravce aspoň nějaké odškodnění?
Něco ano, ale ten standardní limit na zavazadlo, rozhodně to není tolik, kolik stojí nová loď.
To je kolik?
Kolem třiceti tisíc korun.
Když jste před dvaceti lety odlétala na své první hry do Barcelony, napadlo by vás, že olympiád nakonec zažijete šest?
Určitě ne. Každou olympiádu jsem brala jako poslední a považovala za velmi nepravděpodobné, že ještě na nějakou další pojedu. Je to i pro mě velké překvapení.
Těšíte se na hry pořád stejně?
Těším. Kanál dobře znám, teď už tam konečně bude i olympijská atmosféra, nebudeme tam jen my vodní slalomáři, ale i ostatní sportovci.
Samotný slalomový kanál ale nepatří k nejlehčím. V čem jsou jeho nástrahy?
Není tam jedno extrémní místo, ze kterého by člověk musel mít strach už v Praze na letišti, úskalí je tam víc, ale bude hodně záležet na stavitelích, jak postaví branky.
Budou výhodou vaše zkušenosti?
Neřekla bych. Moje zkušenosti mě můžou spíš brzdit, protože jsou z dob, kdy se jezdilo trochu jiným způsobem. Já se snažím přeučovat na to modernější pojetí, někdy se mi to daří více, jindy méně.
Před čtyřmi lety jste byla v Pekingu vlajkonoškou výpravy, ještě se vás váš nástupce badmintonista Petr Koukal neptal na rady, jak si při slavnostním zahájení počínat?
Zatím jsme se neviděli, ale myslím, že to nebude třeba. Jen mu můžu popřát, ať si to užije stejně jako já v Pekingu.
Londýn je blízko, budete mít u kanálu kromě manžela i další známé a příbuzné?
Nevím o nikom, kdo by se tam chystal. Fanoušky budu mít doma v Praze u televize. Syn bude olympiádu sledovat na závodech v Českých Budějovicích s dalšími vodáky. Myslím, že tam budou mít dobrou atmosféru a jako odborníci určitě i spoustu komentářů. (úsměv)
