Budu nepřekonatelným králem historie, naplánoval Phelps

Statistikám dosud kraluje Larisa Latyninová - sportovní gymnastka v dobách Sovětského svazu získala devět zlatých, pět stříbrných a čtyři bronzové medaile. Phelps dominuje v počtu zlatých medailí, kterých má čtrnáct. Nikdo další se nepřehoupnul ani přes deset.

Sedmadvacetiletý plavec po olympijských hrách v Londýně ukončí kariéru. A do sportovního důchodu hodlá jít jako absolutní lídr historických tabulek. „Jsem si jistý, že tři medaile získám a budu mít nejvíce kovů z her," prohlásil odhodlaně Phelps v rozhovoru po příletu do britské metropole.

Phelps si v americké kvalifikaci vybojoval právo startu ve všech osmi disciplínách jako v Pekingu, sám se však vzdal závodu na 200 metrů volným způsobem. I tak bude program dost náročný. A Američan chce odejít jako hrdina, když už obětoval plavání další čtyři roky. Po galapředstavení v Číně se totiž potýkal s absolutní ztrátou motivace. Dokonce byl potrestán zákazem závodění po dobu tří měsíců, protože v únoru 2009 kouřil marihuanu. „Jednal jsem špatně. Bylo mi třiadvacet, měl jsem úspěchy, ale lidé už od vás očekávají určité jednání a vystupování," zpytoval svědomí.

„Dva roky po minulé olympiádě jsem si říkal neustále dokola: Co to dělám? A proč to dělám? Chtěl jsem dosáhnout dalších úspěchů, ale nevěděl jsem, jestli mám dost síly pokračovat a sám sebe přinutit do dalšího tréninku," vzpomínal Phelps na nelehké období.

Vysvětlil, že „pouhých" sedm startů není ústupkem, jímž by dával najevo menší připravenost než v Pekingu. „Záleží, jak velkou třešničku na dortu chcete mít. A myslím, že můj pohár už je dost velký i tak, tudíž budu maximálně spokojený, pokud získám tři jakékoliv medaile," odpověděl na otázku reportéra televizní stanice NBC.

Jednoznačně odmítá, že by další zlatý výlov z bazénu v Londýně mohl změnit jeho rozhodnutí ohledně pokračování sportovní kariéry. „Vždy jsem říkal, že nechci plavat po třicítce. A pokud bych se rozhodl účastnit ještě dalších olympijských her, bylo by mi jednatřicet. A já nechci, aby si lidé na mě ukazovali a říkali, že jsem starý a dělám plavání jen ze setrvačnosti," vysvětloval Phelps, který se zúčastnil už olympijských her v Sydney 2000. Tehdy při jediném startu na 200 metrů motýlek skončil pátý.

Plavání se věnuje už dvacet dva roků. Začínal v pěti letech. „Byl jsem u vody pořád se svými sestrami a mojí mámou. A rozhodně jsem nebyl ten, který si vodu od první minuty zamiloval. Dokonce jsem raději plaval znak, protože jsem nemusel potápět obličej do vody," řekl Phelps.

Nedržel se striktně jen u bazénu. Miloval lakros, baseball a americký fotbal. „A když mi bylo jedenáct, přišel za mnou trenér a řekl mi, jestli bych nechtěl za čtyři roky na olympiádu v plavání. Odpověděl jsem, proč ne. Ani trochu jsem si neuměl představit, co mě čeká," líčil Phelps s úsměvem, že tréninková dřina 365 dní v roce představovala těžké odříkání.

Trvalo osm let, než se Phelps dočkal olympijské medaile. Dnes je však globální celebritou. Znají ho lidé na celém světě. V Americe podporuje charitu, založil vlastní nadaci na podporu sportu a zdravého života pro děti. Sám s nadšením vzpomíná na vlastní dětství a přístup, který měla k jeho dospívání matka. „Vždy jsem projevoval svůj názor velmi rázně bez ohledu na její postoj. Vždy mě nechala, ať se formuji sám. A přitom byla velmi obětavá, když ráno ve čtyři vstávala, aby mě vozila na tréninky. Což je doopravdy šílené," smál se slavný plavec, jenž se má v Londýně stát nepřekonatelným.