Hlavní obsah

Bláznivý nápad z Monte Carla přežil generace, výhrami ho ozdobila plejáda hvězd F1

PRAHA

Řada příběhů a legendárních postav je spojena monackou Grand Prix formule 1. Za vznikem velké ceny v miniaturním knížectví byla snaha podpořit ochabující turistický ruch. Jenže už od začátku existence závodu v roce 1929 vznikalo kolem atypického městského okruhu množství dohadů.

Foto: ČTK/AP

Luxusní jachty kotví v bezprostřední blízkosti trati Velké ceny Monaka.

Článek
Fotogalerie

Jeden anglický žurnalista tehdy napsal, že takový závod mohl vymyslel buďto génius, nebo blázen… Neúprosný čas ale ukázal, že původně bláznivý nápad přežil do dnešních dob a závod se jezdí prakticky na stejné trati. Část odborníků si dokonce přeje víc podobných závodů.

Monacká Grand Prix je totiž jediný podnik šampionátu F1, o němž se podrobněji referuje v americkém tisku. Když se loni stal mistrem světa Jenson Button, ve většině listů se objevila jen několikařádková noticka, ale o Velké ceně v Monte Carlu se v zámoří každoročně popíší celé strány s typickými fotografiemi přístavu. Není proto divu, že se monacký formulový podnik řadí do ceněné „trojkoruny automobilových závodů“, do níž patří ještě 24 hodin Le Mans a 500 mil Indianapolis.

Monackou Grand Prix provázel stín smrti

Prvním vítězem klání v ulicích Monte Carla se stal v roce 1929 Brit William Grover s vozem Bugatti. Jeho kariéru později krutě zastavila druhá světová válka. Působil jako britský agent ve francouzském odboji, ale po zatčení gestapem skončil na popravišti. Ani další příběhy z dějiště Grand Prix v druhé nejmenší zemičce světa nejsou právě veselé.

V roce 1955 doplatil na stíhací jízdu Ital Alberto Ascari smykem. Ten ho katapultoval takovým způsobem, že po několika saltech skončil přístavních vodách. Žabí muži ho rychle vylovili a lékaři téměř nezraněnému dvojnásobnému mistru světa po prohlídce poradili ať si dá od rychlého ježdění na čas pokoj.

Ascari se v Monaku vyspal a druhý den ráno jel domů. Ovšem už za tři dny se objevil na okruhu v Monze, kde Ferrari testovalo sportovní vůz. Ten ho tak zlákal, že zapomněl na rady. Přemluvil komisaře a s novým vozem vyrazil na trať. Jenže testování nedokončil, beze svědků smrtelně havaroval a jeho nehoda zůstala dodnes nevysvětlená…

Stín smrti se nad Velkou cenou Monaka vznášel naposledy v roce 1967. Ital Lorenzo Bandini ve snaze dohnat ztrátu narazil do retardéru, jeho vůz se několikrát převrátil, zastavil se o sloup a začal hořet. I když záchranáři pilota z plamenů vyprostili a rychle přepravili do nemocnice, za dva dny těžkým popáleninám a zraněním podlehl.

Vyrovná Schumacher Sennův rekord?

Monackou honičku v krkolomných uličkách, přístavem a osvětleným tunelem ozdobila výhrami řada slavných postav automobilového sportu. Brit Graham Hill slavil v šedesátých letech vítězství pětkrát. Brazilec Ayrton Senna vystoupil na přelomu osmé a deváté dekády na nejvyšší stupeň dokonce šestkrát. Těžko překonatelná bude jeho série z let 1989 - 1993, kdy se mu podařilo triumfovat pětkrát za sebou.

Bilanci těchto dvou „specialistů“ na městský okruh nedokázal zlomit ani fenomenální Němec Michael Schumacher. Rekordman statistik formule 1 se na pobřeží Středozemního moře radoval rovněž pětkrát. Po svém letošním návratu má ovšem v neděli možnost vyrovnat se v počtu vavřínů Sennovi. Po jeho zlepšení v Barceloně to není zase tak nereálné.

Reklama

Související témata: