Rubriky:

Formule 1

Formule 1 tehdy a dnes - jeden sport, dva rozdílné světy

29. dubna 2011 17:09 - PRAHA

V průběhu kariéry jednoho pilota se může odehrát a změnit mnohé. Obzvlášť, působí-li ve formuli 1, jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících motoristických disciplin.

 

Jan Handrejch, Právo

V souvislosti s blížící se návštěvou Davida Coultharda, který již za několik dnů navštíví Prahu, uvažujeme nad tím, jak moc se tvář formule 1 dokáže za relativně krátkou dobu změnit. Posuzujeme-li královnu motorsportu před a po Coulthardově kariéře, srovnáváme nesrovnatelné.

Skotský závodník si svůj debut odbyl ve Velké ceně Španělska 1994, kdy nastoupil jako náhradník za tragicky zesnulého Ayrtona Sennu. Celý sportovní svět byl po událostech v Imole, kde o život přišel také rakouský závodník Roland Ratzenberger, v šoku.

Reakcí na to byly urputné snahy o okamžité zlepšení bezpečnosti tratí (některé byly naštěstí jednorázové a šité horkou jehlou, připomeňme si například uměle vytvořené šikany v Montrealu a ve Spa, tam byla umístěna dokonce před legendární Eau Rouge), jejich okolí i vozů samotných. O výsledku snah o zlepšení budoucnosti nechť svědčí fakt, že poslední obětí mezi závodníky dodnes, takřka po sedmnácti letech, zůstává právě Senna. Bezpečnější je šasi, bezpečnější jsou zavěšení kol, menší hrozbu představují bariéry lemující tratě.

Pneumatiky s drážkami

Bezpečnost samozřejmě není jedinou věcí, která od poloviny devadesátých let doznala výrazných změn. Když Coulthard vstupoval do formule 1, jeho vůz Williams byl obut do hladkých pneumatik Goodyear. Americká společnost ve formuli 1 působila téměř čtyřicet let (1959-1998). Od sezóny 1997 pneumatiky dodával také Bridgestone. Kvůli snaze zpomalit rapidní nárůst rychlosti vozů formule 1, musely být od roku 98 používány pneumatiky s drážkami, které měly menší styčnou plochu s vozovkou a zákonitě horší přilnavost.

V letech 2001 až 2006 Bridgestonu přibyla tvrdá konkurence v podobě francouzských pneumatik Michelin. Byly doby, kdy jedna jediná sada pneumatik musela stačit po celý závod – věc, která je po zhlédnutí prvních tří závodů letošní sezóny jen těžko představitelná. Ovšem není to tak dlouho, kdy tomu tak skutečně bylo – v roce 2005. Se snahou o zpomalení formule 1 souvisí i snižování objemu agregátů. Z třílitrových dvanáctiválců postupně sešlo na desetiválce a později i osmiválce o objemu 2,4 litru (2006).

Konzistentní pravidla jsou pro snadnou pochopitelnost a zapamatovatelnost důležitá. Fanoušek formule 1 je ale člověkem velmi přizpůsobivým a v průběhu patnácti let si zvykl na změny bodování i celou řadu rozličných systémů kvalifikace. Klasická hodinová kvalifikace, kdy každý pilot měl určitý počet kol, se kterými mohl naložit, jak se mu zlíbí, prý nebyl dostatečně atraktivní. Od roku 2002 měla větší drama přinést změna, která každému pilotovi přidělila pouze jedno měřené kolo, při kterém bude na trati sám. I to však mělo své mouchy.

Vyřazovací kvalifikace od roku 2006

Konečně poslední, takzvaný vyřazovací formát kvalifikace, který se jen s malými změnami praktikuje dosud, byl zaveden roku 2006. Statistici to ve formuli 1 nemají těžké. Ne vždy se totiž mezi piloty dělil stejný počet bodů, a tak je porovnávání pilotů různých období právě podle bodového zisku velmi ošidný. Od roku 1991 obdržel vítěz závodu deset bodů (na rozdíl od devíti v letech předcházejících), bodovalo šest jezdců ve formátu 10-6-4-3-2-1. Snaha učinit bodové rozestupy mezi jezdci těsnější vyústila ve změnu bodování počínaje sezónou 2003.

DC startoval na množství okruhů, které v minulosti hostovaly závody formule 1, ovšem jejichž největší sláva již patří minulosti. Aida v Japonsku, Imola v Itálii, Magny-Cours ve Francii, Estoril v Portugalsku, Adelaide v Austrálii, Buenos Aires v Argentině, A1-Ring v Rakousku, Indianapolis v USA, na všech skotský pilot zkoušel své štěstí a ani jeden z nich již v kalendáři formule 1 není. Obecně se postupně snižuje poměr evropských a neevropských (většinou asijských) závodů v neprospěch Evropy, která často zejména z marketingového hlediska nevyhovuje ambicím formule 1.

V sezóně 2008, jež byla Coulthardovou poslední, se v Evropě jelo o devíti závodních víkendech (desíti, počítáme-li i Turecko), což představuje pouze polovinu všech závodů. Představitelé formule 1 tento jistý odklon od tradičních závodů zdůvodňují tím, že tento sport je mistrovstvím světa, nikoliv Evropy, a tudíž by nebylo spravedlivé, aby hostila majoritní část sezóny.

Podrobné zpravodajství z F1 najdete na http://f1sport.autorevue.cz/.

Zrušit


Časová osa: Formule 1

Filtr článků - Formule 1