Rubriky:

Formule 1

Ohrožený druh: závodní okruhy formule 1

7. srpna 2011 13:09 - PRAHA

S velkou slávou představila v roce 2005 formule 1 novinku v podobě historicky první Velké ceny Turecka na nově vybudovaném permanentním závodním okruhu nedaleko Istanbulu. Vládní finance přispěly na roční poplatek za hostování závodů ve výši 13 miliónů dolarů. Zájem ale opadl po skandálu v roce 2006 a v roce 2012 bude Velká cena Turecka po sedmi účinkováních chybět. Jedná se při tom o povedený a atraktivní závodní okruh, na kterém nebyla nikdy nouze o dramatické závody. Také proto čelní představitelé F1 začínají volat po tom, aby byly permanentní závodní okruhy zachovány. Není to ale atraktivita, jako spíše světová ekonomika, která určuje složení kalendáře mistrovství světa.

 

Murad Sezer, Reuters

Na konci závodu v Istanbulu v roce 2006 byla cena vítězi závodu Felipemu Massovi předána Mehmetem Alihem Talatem, kterého oficiální televizní titulek představil jako „prezidenta Severokyperské turecké republiky“, kterou ale uznává pouze Turecko po obsazení ostrova v roce 1974. Následovala pokuta 2,5 milionu dolarů za porušení politické neutrality soutěže.

Po letošním vypršení platnosti licenční smlouvy si majitel komerčních práv soutěže reprezentovaný Berniem Ecclestonem začal nárokovat dvojnásobek za pořádání zvodu, tedy 26 milionů dolarů. Jednalo se ale o vysoce ztrátový závod již před tím. Na tribuny chodilo bezkonkurenčně nejméně diváků ze všech závodů: neoficiální čísla hovoří dokonce pouze o 20 000 návštěvníků. Po ztrátě „politické“ podpory ze strany vlády a z toho plynoucí neochota závod propagovat a finančně na něj přispět byl další osud velké ceny Turecka definitivně zpečetěn.

V současném návrhu kalendáře pro sezónu 2012 je pouze 8 závodů v Evropě, což je 40 %. Před zavedením Velké ceny Malajsie v roce 1999 to bylo 70 %. S tím, jak slábne ekonomická síla Evropy a závody se neobejdou bez finanční podpory čím dál ochromenějších státních rozpočtů, se také velké ceny stěhují do zdánlivě zdravějších států nebo zemí se silnějším potenciálem. Přišly závody v Číně, Bahrajnu, Turecku, Singapuru a Koreji. Letos má premiéru Velká cena Indie, chystá se návrat pro automobilky stále silného trhu v USA a v roce 2014 formule 1 zavítá poprvé v historii soutěže do Ruska.

Střídání Barcelony s Valencií?

V Evropě se má příští rok závodit pouze ve Španělsku, Monaku, Velké Británii, Německu, Maďarsku, Belgii a Itálii. Španělské Barceloně přitom skončila smlouva a sousední Valencie je považována za jeden z nejméně populárních okruhů. Barcelona proto zvažuje střídat se s Valencií, podobně jako to dělá Nürburgring a Hockenheimring, nebo závod zrušit zcela. Jednalo by se o ztrátu dalšího z klasických okruhů, na kterém se Velké cena Španělska jela jednadvacetkrát. Závody ve Valencii pod hlavičkou Velké ceny Evropy jsou přitom ztrátové. Zdá se, že Alonsománie má svůj vrchol za sebou a že Španělsko se bude muset uskromnit na jeden závod ročně.

Stejně je na tom Německo: s letošním závodem skončila smlouva Nürburgringu a ten chce vybojovat nižší licenční poplatky. Hockenheimu končí smlouva se závodem příští rok. Situaci nepomáhají ani silné ekologické zájmové skupiny, a to vše navzdory tomu, že celou čtvrtinu letošní startovní listiny tvoří jezdci německé národnosti. Belgie má finanční potíže dlouhodobě (chyběla například v letech 2003 a 2006), navzdory obrovské popularitě samotného okruhu. Smlouva vyprší také příští rok, a tak se v současné době pracuje na modelu střídání s Velkou cenou Francie od sezony 2013.

Dlouhodobě zabezpečenými závody se tak zdají pouze velké ceny v Itálii (která v minulých letech čelila silnému tlaku ze strany ekologů), Británii (po dekádu ekonomicky ohrožený závod – byla dokonce podepsána smlouva s konkurenčním Doningtonem, dnes má ale Silverstone smlouvu na 10 let dopředu se sedmiletou opcí), Maďarsku (smlouva do roku 2016, ale okruh vyžaduje modernizaci) a Monaku, vlajkové lodi formule 1. Monako však jako jediné nehradí žádné licenční poplatky.

Ani v Asii nemají na růžích ustláno

Že nemusí mít na růžích ustláno ani závody silných asijských ekonomik, ukázal právě Istanbul nebo také Čína, jejíž závody nenavštěvuje mnoho diváků. Za cenu ponížení licenčních poplatků na polovinu se ale povedlo vyjednat smlouvu o hostování velkých cen až do roku 2016. O slevy usiluje také Austrálie, která je velmi hlasitá ohledně rentability projektu. Má nicméně smlouvu do roku 2015. Nízkou návštěvnost má vedle Číny také Velká cena Malajsie. Právě na ní je vidět, jak motoristické stánky rychle stárnou: v roce 1999 se jednalo o nejmodernější závodní areál, který dnes doslova chátrá a potřebuje modernizaci. Vládní podpora ale drží závod zatím spolehlivě nad vodou.

Ta se ale může jevit jako krátkozraká: vždyť právě na to dojela Evropa v době, kdy její státy musely v těžké ekonomické době škrtat položky s nižšími prioritami. Ani ve zdánlivě bohaté Asii nebude dlouho udržitelné hostovat závody, které jen stojí peníze. To může být případ Velké ceny Koreje, u které nikdo neočekává prodloužení kontraktu, který má platnost do sezóny 2014. Problémy japonské automobilky Toyoty stály za zrušením velkých cen na okruhu Fudži. Honda má v úmyslu pokračovat se závody na Suzuce, pokud budou rentabilní, ale současné problémy masového rázu v Japonsku nedávají vyhlídkám příliš velkou šanci. Do svého závodu také těžce investuje Abú Zabí a i zde je otázkou, jak dlouho jej to bude bavit.

Premiérová Velká cena Indie je prvním z projektů takového rázu v Asii, který je provozován bez vládní podpory. Finanční skupina JayPee Group tak má jasný cíl: aby závody byly profitabilní. Budoucnost velké ceny tak záleží na jejím ekonomickém úspěchu. Z asijských závodů má světlou budoucnost snad jen Singapur, který má ambici stát se „Monte Carlem východu“ – ostatně geograficky jsou na tom stejně a městský závod pod umělým osvětlením je velmi populární.

Jak je na tom Amerika

Těžké to má americký kontinent: vybojovat jakoukoli státní podporu se v byrokraticky prorostlých zemích jeví jako nadlidský úkol, přesto jsou americké trhy pro týmy formule 1 (a jejich automobilky) strategicky extrémně důležité. Velkým cenám v Kanadě a USA se ale nedařilo: v Montréalu se v sezóně 2009 dokonce vůbec nejelo a ani budoucnost po skončení platnosti současné smlouvy v roce 2014 není jasná.

V USA se naposledy závodilo v Indianapolisu roku 2007 a jen to dokládá, jak velké škody nejen finančního charakteru, ale i z pohledu vnímání solidnosti soutěže, a tím pádem její marketingové síly, napáchal skandál z roku 2005. Kvůli potížím s pneumatikami a neschopnosti zúčastněných stran najít kompromisní řešení odstartovalo do závodu pouze šest formulí týmů Ferrari, Jordan a Minardi.

Velká cena USA se má do kalendáře vrátit již příští rok, kdy se pojede v texaském Austinu, ovšem povede-li se včas dokončit zbrusu nový okruh a schválit – jak jinak – státní podporu. Pro Ameriku je dobré, že o tamní závody vedle týmů usiluje také samotné vedení formule 1. Bernie Ecclestone stále pracuje na realizaci plánu velké ceny, která by do světa posílala obrázky s Manhattanem na pozadí. New York a New Jersey by do toho šly se dvěma podmínkami: rentabilita a ani jeden dolar z daní.

Nezapomenout je nutné ještě na jižní Ameriku. Závody v chudobou zmítaném Sao Paulu se jezdí od roku 1973 a Velká cena Brazílie pokračuje úspěšně i po smrti Ayrtona Senny v roce 1994, také díky tomu, že země má ve startovní listině své populární zastoupení. Smlouvu má do roku 2015 a vládní podpora je zatím jistá.

Jednotlivé země, tím spíše ty evropské, mohou mít s pořádáním závodu potíže, ale soutěž jako taková je na tom ekonomicky velmi dobře. Stejně jako hokejisté Kanady po triumfu České republiky v Naganu v roce 1998 museli přiznat „Už to není jen naše hra“, podobně F1 už dávno nepatří jen Evropě.

Podrobné zpravodajství z F1 najdete na www.f1sports.cz.

Zrušit


Časová osa: Formule 1

Filtr článků - Formule 1