Sloupek Nelsona Piqueta: Velká cena Singapuru

Dovedete si představit, jaké to je projít během pouhých několika minut celou cestu od hrůzyplného zážitku až k naplnění sladkého snu? Tak přesně takové to bylo v Singapuru. První závod za umělého osvětlení v historii Formule 1 dokonale naplnil všechna očekávání a jsem přesvědčen, že si ho museli diváci naplno užívat. Pro mě ale skončil zle, protože jsem už v první třetině závodu měl těžkou havárii. Na pneumatikách mého vozu se výrazně podepsalo drolení vozovky, což průběžně zhoršovalo ovládání auta, zatímco pokyny z boxů zněly jasně – jeď zostra. Jel jsem na hranici – a přepálil jsem to. Byl to ošklivý náraz, ale z vozu jsem se vyškrábl bez cizí pomoci a dnes večer už je mi dobře.

Když jsme dorazili do Singapuru, byli jsme ohromeni, jak dobře je vše připraveno. Závodní okruh byl jako v počítačové hře, osvětlení bylo téměř dokonalé a uspořádání trati velmi zajímavé. Co se týče organizace, nemohli jsme si na nic stěžovat. Samozřejmě, bylo ještě nutné dotáhnout pár drobností, ale nic závažného. Největší zkouškou procházel náš organizmus – abychom mohli vůbec pomýšlet na nějaký výsledek, museli jsme si stůj co stůj udržet rytmus evropského času. Chodili jsme spát ve čtyři ráno a vstávali v poledne… to byla velká změna oproti běžnému závodnímu víkendu!

V pátek jsme okamžitě věděli, že vůz je dobře vyladěný. Lucas di Grassi, náš testovací pilot, v Jerezu vyzkoušel pár novinek, které přinesly své ovoce: upravili jsme přední křídlo a nový kryt motoru, což zase o něco zvýšilo naši konkurenceschopnost. Ani s pohonem nebyly žádné problémy. Hodně jsme se soustředili na to, abychom se důkladně seznámili s tratí a hlavně si zvykli na umělé osvětlení, ale i přesto jsme se v tréninku dostali do první desítky. I v sobotu ráno jsme zajeli dobře, ale při kvalifikaci bohužel přišly dvě rány: mně se nepodařilo postoupit z první části a Fernando měl technické problémy a ve druhé části musel zastavit na trati. To pro nás znamenalo patnáctou a šestnáctou pozici na startovním roštu a výrazné zhoršení našich vyhlídek na dobrý výsledek ze závodu. Ve skrytu duše jsme si ale dobře uvědomovali, že závod na městském okruhu může přinést všelijaká překvapení, takže jsme na startu byli pěkně nažhavení.

Dnes večer mám poněkud smíšené pocity. Je to zvláštní… jsem samozřejmě nespokojený kvůli nedojetému závodu a navíc skončit nárazem do zdi – to není žádná legrace. Na druhou stranu jsem šťastný, protože celý tým je v euforii. Fernandovo vítězství je velká vzpruha pro každého: všichni mechanici, technici a lidi v továrně v posledních několika týdnech tvrdě dřeli na autech, aby byla schopná udržet krok s vedoucími týmy. Dnešní výsledek je dobrou odměnou za jejich práci!

Za čtrnáct dní v Japonsku se budeme snažit vytěžit z tohoto úspěchu maximum. Náš cíl je udržet si čtvrté místo v poháru konstruktérů, které jsme dnes vybojovali na Toyotě.