Hlavní obsah

Pešek: Na titul nemyslím, cílem zůstává první trojka

Pavel NovotnýSport.cz

Dvanáctihodinový přesun do srdce Evropy na něm ani nebyl znát. Motocyklový závodník Lukáš Pešek v pondělí po osmé ráno přivezl do Prahy pohár pro vítěze Velké ceny Číny, bujaré oslavy ale v plánu neměl. „Něco malého podnikneme, ale není potřeba to nějak zbytečně nafukovat,“ vyprávěl novinářům po příletu na ruzyňské letiště.

Článek

Příznivci silničních motocyklů si v neděli brzy ráno užili u obrazovek své. Jak jste prožíval závod vy?

Závod mi přišel klidný, v televizi to byl asi daleko větší stres. Zachoval jsem chladnou hlavu, ke konci zkusil zaútočit a vyšlo to.

V závěru druhé kvalifikace jste nepříjemně spadl. Mělo to nějaký vliv na samotný závod?

Narazil jsem do soupeře a šel přímo na hlavu v rychlosti kolem sta kilometrů v hodině. To není moc, ale pády v malých rychlostech bývají obvykle nebezpečnější. Při karambolu mi praskla helma a ještě mě přejela motorka Itala Zanettiho. Když jsem přijel po pádu do depa, tak jsem měl rozmazané vidění. V neděli ráno mě bolelo celé tělo, vůbec jsem nemohl vstát z postele. Měl jsem úplně zatuhlou šíji. Nakonec mi ale na mobilní klinice dali na krk speciální bandáž a závod jsem odjel bez problémů.

Dočkal jste se premiérového vítězství v mistrovství světa, navíc jste se vyhoupl do čela pořadí. Co to pro vás znamená?

Je to další malý krůček ke splnění největšího snu. Co se ale týká letošní sezóny, tak tam je pořád cílem první trojka. Po čtyřech závodech jsem sice první, ale na konci sezóny můžu být klidně patnáctý.

Nejvyšší stupínek jste si v Šanghaji patřičně užíval, jedinou vadou na kráse asi bylo, že pořadatelé nenechali dohrát českou hymnu...

Já považoval za úspěch, že tam naší hymnu vůbec našli. (smích)

Na pódiu jste byl zahalený do české vlajky. To jste ji měl připravenou?

Vlajku jsem měl od českého mechanika z týmu. Už mě delší dobu popichoval, kdy ji bude moci vytáhnout. Tak se konečně dočkal.

Jaká byla nálada v týmu po vašem triumfu?

Zavládla obrovská radost, vždyť se z vítězství naposledy radovali před třemi lety. Esemeskou mi blahopřál i spolumajitel Clarence Seedorf. Gratulací přišlo hodně, ještě jsem je ani všechny nestačil přečíst.

Na závěr obligátní otázka. Jak budete svůj triumf oslavovat?

Dnes něco malého podnikneme. Není ale potřeba to nějak zbytečně nafukovat. Spraví to dobrá večeře, svíčková nebo rajská.

Reklama