Článek
Letošní šampionát silničních motocyklů jste rozjel skvěle a po květnovém vítězství v Číně jste vedl i celkově. Čím si ale vysvětlujete trápení v posledních závodech, vždyť ze tří červnových Grand prix jste získal pouze tři body?
Přišly potíže s motorkou, udělaly se i nějaké chyby, ale nemá cenu brečet. Už jsem si letos sice zvykl jezdit hodně vpředu, ale v minulých letech jsem také poznal, jaké to je padnout na dno, takže nyní umím situaci řešit v klidu a snad už sobotní závod v Assenu ukončí mé trápení.
Pocítil jste velkou beznaděj, když se v nedělním závodě v Doningtonu nastavení motocyklu na mokrou trať ukázalo jako špatná volba?
Byl to risk, který bohužel nevyšel. Doufali jsme, že déšť vydrží celý den, jenže při závodě byla trať prakticky suchá a při takovém naladění podvozku a především předního pérování motocyklu se nedalo jet rychleji. To bylo zásadní pro celý vývoj závodu. I takové věci se ale někdy stávají a prostě jsem si musel těch třiadvacet kol protrápit. Věděl jsem, že na nejlepší stačit nebudu.
Kudy z krize ven?
Neberu to tragicky, i takové věci závody motorek přinášejí. Šampionát je ale dlouhý a já věřím, že se to otočí a budu bojovat o stupně vítězů. Cíle se nemění. Před sezónou jsem chtěl být v celkovém pořadí do třetího místa, což se mi zatím daří i přes to červnové trápení držet, ale další ztráty si už dovolit nemohu. Chybami se však člověk učí a nikde není napsané, že je neudělají i ostatní. Taky mohou upadnout, nebo je zradí technika.
