Článek
Hned po závodě na Sachsenringu jste skončil v péči lékařů. Co se stalo?
Podobnější prohlídka na klinice ukázala, že jsem měl zablokovanou krční páteř. Opravdu se asi mohu radovat, že jsem vůbec získal nějaké body. Zpočátku jsem se snažil na to nemyslet, ovšem bolest se stupňovala čím dál víc a pak už jsem nemohl nalehnout na motorku, jak bylo potřeba. Tím jsem ztrácel na rychlosti oproti ostatním.
Může to ohrozit váš start v příští Velké ceně na Masarykově okruhu v Brně?
Doufám že ne. Přišlo to hodně nečekaně, ale asi je to obvyklé, když člověk jezdí pořád tak v předklonu. Je moc dobře, že teď mám měsíc čas, takže se mohu dát zdravotně do pořádku. Do Brna se už moc těším, ale věřím, že tam budu mít dost klidu na přípravu. Potřebuji se pořádně soustředit. I proto asi vyrazím s přítelkyní Janou někam k moři, to mé páteři určitě prospěje.
Ale i Sachsenring patří mezi vaše oblíbené okruhy.
Mám to tady docela rád. Závodník k úspěchu v Německu potřebuje bezvadně fungující, silnou a vyladěnou motorku. Hlavně musí táhnout od spodku, protože do spousty kopců se zrychluje z nízkých rychlostí. V pátek i v sobotu jsme na stroji museli dost pracovat. Zvládli jsme to, a tak ještě víc mě mrzí, že jsme nedosáhli na lepší umístění. Bohužel to nešlo.
Co jste říkal na suverenitu Maďara Talmácsiho?
Nepřekvapilo mě to. V poslední době se mu dařilo, byl hodně rychlý, skvěle mu fungovala i motorka. Přesto jsem věřil, že mu cestu k výhře zkomplikuji. V některých minulých závodech nás trochu zlobil stroj, ale už minule v Assenu jsme se zvedli a mechanikům se opět povedlo motor skvěle vyladit. Tentokrát nás porazilo spíše moje zdraví. Snad se to příště vše sejde.
