Článek
V čem jsou závody v Sazka Areně tak výjimečné?
Skáčeme před 15 tisíci diváky, kteří umí udělat skvělou atmosféru. Navíc je to doma. A já budu mít akci v Sazka Areně navždy spojenou s tím, že jsem tam poprvé na veřejnosti skočil back-flip. (salto vzad na motorce předvedl jako nejmladší jezdec na světe - pozn. red.)
Na který trik jste nejvíc hrdý teď?
V poslední době jsem piloval back flip cordova a zkoušel jsem i backflip superman. Ale ten mi nešel úplně hladce, takže ho v Sazce asi zkoušet nebudu.
Ani diváci vás nevyhecují?
Asi ne. Mohl bych si něco zlomit a měl bych zkaženou zimu. I když přídavné záchyty na motorce přidělané mám a triky si dopředu nepřipravuju. Jedu podle hlavy a podle diváků...
Musíte si dávat pozor, aby vás diváci nevyhecovali až moc?
Bez lidí bych nepředvedl nic, v plné hale skáču desetkrát líp než v tréninku. Ale určitě se musím krotit.
Co třeba někdy v budoucnu zkusit double back-flip, jaký umí největší hvězda tohoto sportu Travis Pastrana?
Přes léto jsem u Travise trénoval a do foam pitu (jáma vyplněná molitanem - pozn. red.) jsme zkoušeli různé věci... Asi na to taky jednou dojde, ale zatím si to vůbec nedovedu představit.
Je Pastrana opravdu o tolik lepší než zbytek světa?
Hodně lidí říká, že se na to už vykašlal, že jezdí rallye a dělá další sporty. Ale když jsem u něj byl a viděl, co si na motorce dovolí, to je něco neskutečného... Když bude chtít, doma se sebere a zase předvede trik, který ty hranice posune někam dál...
Nezkoušel jste ho přesvědčit, aby přijel do Prahy?
Byl jsem tam i s manažerem Markem Rejmanem, hodně jsme blbli a kluci se sázeli, kdo udělá víc kliků. A že když to bude Marek, Travis přijede. Marek vyhrál a Travis řekl: „Tak já do Prahy přijedu.“ Ale už neřekl kdy. (úsměv) Je pravda, že by to stálo asi dost peněz, ale když uvidí, jaký triky tady třeba letos předvede Wiley Fullmer, za rok možná dorazí. On má teď svých zájmů dost, chce být nejlepší ve všem, co dělá. Vloni jel nějaký vytrvalostní závod asi dva tisíce kilometrů a byl třetí. Tak letos dělá všechno pro to, aby vyhrál.
Vzpomenete si občas ještě na svůj hrůzný pád z Orlíku před třemi lety?
Mám výhodu, že si z něj nic nepamatuju, dva týdny jsem o sobě nevěděl.
A rodiče vám chtěli freestyle motokros zakázat...
Chtěli, byl jsem z toho dost špatný. Říkal jsem si, co budu dělat, motorka je pro mě všechno. Naštěstí pak naši povolili, dokonce máma dřív než táta.
Chodí se na vás dívat?
Táta je se mnou na každém závodě, máma chodit odmítala, jen jsem se jí musel po každém závodě hlásit. Ale mám radost, že teď do Sazka Areny se poprvé půjde podívat.
I letos jste jednou tvrdě dopadl...
Koncem prázdnin jsem skákal u Kuchty (Petr Kuchař - pozn. red.) na jamu, byl jsem vyhecovaný, blbě jsem dopadl a zlomil si nohu. Měsíc jsem nemohl skákat, přišel jsem o závody v Bratislavě, ale koncem září už jsem zase skákal do foam pitu.
Poznáte už ve vzduchu, že je něco špatně?
Při saltu se pozná rychle, že je člověk v pytli. Většinou se to snažím ustát a dopadnout na kola a když vidím, že už to nejde, připravuju se na pád.
Dá se padat bezpečně?
Moc ne, i když kaskadéři to umějí.
Jak reaguje po pádech váš otec? Nadává nebo utěšuje?
Bojí se o mě, to je jasné, vždyť se skáče až dvacet metrů. Skoky natáčí na kameru, takže při pádu je na záběrech hned vidět, jak ke mně hned běží a když vidí, že jsem v pořádku, tak teprve nadává. (úsměv)
Kolik motorek za sezónu „spotřebujete“?
Dvě mi stačí. Pády většinou odnese, ale stačí měnit jednotlivé díly. Víc ale dostává motorka zabrat třeba při klasickém motokrosu.
