Článek
Z dřívějška zraněná kolena, kvůli nimž si dopřál červencovou závodní pauzu, ho tentokrát nesrážela v tvrdých soubojích s nejlepšími. „Drží,“ říkal. Ale skončil až třináctý, daleko od osmičky, která postoupila do vyřazovací části. „Špatně jsem to zpřevodoval,“ posteskl si, že se mu nepovedlo pro úvod nastavit patřičně motor. Ale v dalších dvou jízdách přece jen bodoval. „Předělal jsem to, ale pak jsem zase zbytečně vymýšlel a znovu jsem nastavení změnil. Samozřejmě špatně,“ litoval.
Kdo v jeho boxu velel neúspěšným operacím? Otec, šéf rodinného týmu, nebo sám závodník? „S tátou jsme udělali hodně dobrých věcí, ale tentokrát jsme to spolu podělali,“ reagoval jezdec a zamrzelo ho, že v depu v Praze nebyl bratr Aleš, rovněž špičkový jezdec. „Chyběl mi tu. Být tady, tak by mi řekl: ,Nic nepředělávej, nebo ti nakopu zadek.‘ Jenže taky toho má hodně, a tak si dopřál volno,“ pravil.
Když už to vypadalo, že přijde důstojná tečka, zase se vše pokazilo. Dryml v poslední jízdě základní části vedl, jenže… „Vyjel jsem až moc ze zatáčky, Holta do mě bouchnul, sám by při takové ráně určitě lehnul, ale já se to snažil ustát a šel přede mě i Nicholls,“ vracel se k tvrdému souboji. „Ale závodit s nejlepšími už zase můžu, šel jsem do toho, porazil jsem v jedné z jízd i Adamse. Nebyla to ostuda, ale taky nic mimořádného,“ komentoval dál pražský výsledek.
S bratrem si užije příští dny. „Ve švédské lize jedeme v úterý proti sobě. Shodou okolností v Mallile, kde se jede další GP. Otestuju si to tam a naladím snad už líp. Asi i kvůli pauze se to teď nepovedlo, nejsem s motory sžitý jako za normálních okolností,“ přemítal. Osmé místo v celkovém pořadí, znamenající záchranu v GP i pro příští rok, se mu opět mírně vzdálilo. „Bude to těžké dohánět. Ale hodit to za hlavu nechci. Půjdu do toho dál, jinak to nejde,“ plánoval.
