Rubriky:

Motocykly

Plochodrážní jezdec Tomíček po otřesu přemáhá únavu

1. října 2008 08:07 - PRAHA

Padá na něj únava, ale znovu se vrhá do plochodrážních bitev. „Sezónu chci končit na motorce,“ plánuje tvrdohlavě Luboš Tomíček. Tradiční souboje z konce sezóny ho nenechají v klidu. „Vše ostatní jsem odvolal, ale doma se svezu,“ říká.

V neděli pardubická Zlatá přilba. Pak pondělní souboj na počest jeho dědečka, který zahynul právě v Pardubicích. „Je to pro mě zvláštní závod,“ přiznává dvaadvacetiletý pokračovatel plochodrážního rodu.

Loni byl na pardubickém sta -dió nu trochu překvapivě nejlepší z domácích – dostal se do malého finále, celkově byl desátý. Přitom tamní ovál nemá rád.

„Ale letos vůbec nějak moc oblíbených drah nemám,“ přiznává, že mu tenhle rok nevyšel zdaleka podle představ. Chtěl více při Grand prix, kde zaskakoval jako rezerva. V kvalifikaci o účast v příštím ročníku elitního seriálu nepochodil.

A co víc. Srpnový otřes mozku ze závodů v Dánsku se ukázal jako horší než se mu původně zdálo. „Dál jsem závodil, ale ve Švédsku na hotelu jsem zkolaboval,“ připomíná.

Na dráze se necítil ani trochu dobře. „Jel jsem v Anglii, ale radši jsem to zabalil, pod umělým osvětlením jsem neviděl pořádně, zdálo se mi, že všichni jedou pomalu. Pak se mi dělalo špatně i při jízdě v tramvaji,“ popisuje dál trable.

Dopřál si týdny klidu, jak mu poradili lékaři. „Zkusil jsem i léčitele,“ pokračuje. „Nebyl to ale můj první otřes mozku, nějak se to nastřádalo, ten poslední se mé hlavě moc nelíbil,“ líčí.

Ale už se cítí lépe. I fyzioterapeut Pavel Kolář mu pomohl. „Jen tak mimochodem mi přitom vyřešil i problémy se zády, zná body, kam sáhnout,“ libuje si.
Na ovále už zkusil extraligu i domácí mistrovství dvojic. „Odpoledne na mě ale vždy přichází hrozná únava,“ přiznává.

Už však ladí na Pardubice. „Je tam velká dráha, hodně záleží na motorce, ale těším se na celý prodloužený víkend,“ dodává.

Václav Procházka, Právo

Zrušit


Časová osa: Motocykly