Článek
Před závodem jste několikrát vyhlásil útok na pět, šest bodů. S jediným bodem na kontě tedy můžete být těžko spokojený...
Nezastírám, že se od začátku sezóny hledám, nejde mi to.
Dalo se něco udělat jinak?
Čekal jsem mnohem víc, jak od sebe, tak od všeho ostatního, včetně organizátorů. Nevymlouvám se ani na motorky, ani na dráhu, ale v domácím prostředí jsem rozhodně nejel. V pondělí jsem trénoval na dráze, která byla úplně jiná. Každopádně ale děkuji za šanci, kterou jsem dostal. Taková příležitost se asi nebude jen tak opakovat.
Co jste si vzal ze střetu s elitou?
Mám před sebou ještě hodně práce, mám se opravdu ještě co učit. Doufám, že se v nejbližší době dostanu zpátky tam, kde jsem byl.
Jak hodnotíte premiéru Emila Sajfutdinova, který při své premiéře v seriálu Grand Prix vyhrál?
Klobouk dolů, je to frajer... Na dráze nebylo vidět jediné předjetí, jezdit dokázal jen on. Přeji mu to, je opravdu skvělý závodník.
Vaše bilance s ruským mladíkem je ale přitom takřka vyrovnaná...
Tak to už neplatí! (smích)
Jak jste vnímal duel s nejlepšími závodníky světa? Sajfutdinov po svém triumfu prohlásil, že nekouká, zda vedle něj stojí Pedersen, Crump nebo Hancock...
Já to vnímám, psychika hraje velkou roli.
S nečekaným vítězem pražského závodu vás pojí stejný ročník narození. Co naopak chybí tomu, aby vás spojil i velký výsledek?
On je typ závodníka, který to má v hlavě srovnané. Má za sebou spoustu dobrých lidí, hodně peněz. Když má člověk skvělé podmínky a srovnanou hlavu, tak je druhý Emil.
