Článek
„Psychicky to unesu, co už taky nadělám. Štve mě ale, když si uvědomím, že jsem mohl být na dráze, těm dětem chci ale přinést spíš povzbuzení“ říká osmnáctiletý Šembera, jehož měsíc po loňském brněnském vystoupení ve třídě do 125 ccm krutý osud v podobě pádu a poranění páteře při exhibici posadil na invalidní vozík.
„Sice se nepostavím na nohy, ale závody sleduju v televizi a nenechám si ujít šanci vidět zase motorky naživo. Dorazím ale jako normální návštěvník. Sice jsem lístky dostal, nebudu však hostem žádného týmu,“ vypráví Šembera, jenž byl takhle na Masarykově okruhu už v červenci při superbikovém šampionátu.
Odmítl formuli Renault
Pětiměsíční pobyt v rehabilitačním centru v Kladrubech mu nalil optimismus ohledně uzdravení. „Tam se to pohnulo hodně, udělal jsem dokonce pár krůčků na chodítku, jenže i když i doma intenzivně cvičím, teď se ten progres prakticky zastavil,“ říká a posmutně hledí na ochrnuté nohy.
„Za poslední týdny je zlepšení minimální, spíš vůbec žádné.“ Přesto dál posiluje svaly na břiše, ramenou a zádech, aby zpevnil celé tělo. „Pořád neztrácím naději, že bych mohl chodit, s motorkami už svou budoucnost ale moc nespojuji. Nacpalo se do toho spousta peněz a skončil jsem na vozíku,“ říká s hořkostí v hlase.
Odmítl i nabídku jezdit ve formuli Renault s ručním řízením. „Už nechci, aby do mě někdo zase cpal velké peníze, jen abych se svezl,“ říká jasně. Teď se navíc upnul k jinému sportu. „Začal jsem hrát basket na vozíku za brněnský Hobit. Už v Kladrubech jsem to s míčem zkoušel, tam jsem i získal na kluky kontakt a hraní s nimi mě chytlo. Snad mi to docela i jde, i když třeba zvládnout driblink vsedě není vůbec jednoduché. Učím se držet míč a přitom ovládat kola vozíku. Už jsem i zvyklý z něj padat, tréninky mě hodně baví,“ líčí už zase s jiskřičkami v očích.
„Většinu času jsem zavřený doma a jen koukám na televizi nebo surfuju u počítače, takže ta možnost hrát basket pro mne představuje konečně nějakou akci a vnímám to jako skvělé zpestření. Když se člověk nudí, tak přemýšlí o špatných věcech. A to není dobře,“ vypráví.
