Článek
"Dalo se tam opravdu vyhrát, takže jsme trochu zklamaní. Utkání bylo velmi vyrovnané a všechno podstatné se odehrálo v první půli. Myslím si, že ten, kdo by se trefil po přestávce, už by o tři body nepřišel. Šance měly oba celky, ale branka nepadla.
Ale nebudu předbíhat. Po dvaceti minutách jsme šli do vedení. Vedl jsem míč kolem šestnáctky a uviděl Harryho Kewella v dobré pozici. Prostrčil jsem mu ho, on si balón připravil a vypálil přesně k tyči. Domácí stihli za necelých deset minut odpovědět a po dalších pěti už vedli.
Mezi tím jsem ale mohl sám skórovat, jenže jsem hlavou trefil břevno. Vyrovnat jsem stihl ještě do poločasu. Na hranici šestnáctky jsem dostal přihrávku v momentě, kdy jsem byl otočený zády k brance. Bleskově jsem se s míčem otočil, posunul si ho do strany podél obránce, který na mne vyběhl a trefil to ke vzdálenější tyči.
Mám z gólu velkou radost. Přesně tohle jsem potřeboval. Hrálo se mi opět dobře a branka i asistence mi moc pomohly psychicky. Noha už je v pořádku, nebolí a drží i po tvrdších zákrocích, které jsem na ni dostal. Věřím, že teď už bude všechno v pohodě.
Tento víkend mi ale víc radosti nepřinesl. Baník prohrál v Blšanech a Tomáš Rosický má zlomenou ruku. Dovedu se vžít do jeho kůže a budu mu držet palce, aby se brzy uzdravil. Baník snad boj o titul i přes tohle klopýtnutí zvládne. Jemu také fandím."
