Márquez jasně kraloval v Brně, Abraham bral tři body za třinácté místo

Kornfeilovi se přitom splnilo přání, aby se startovalo na vodě. V Brně už hodinu a půl před závodem začalo drobně mžít, a tak všichni nazouvali gumy na mokro. Český jezdec si počínal od začátku velmi nebojácně a hned během prvního kola se zlepšil o třináct příček až na 11. místo. Jenže čelní skupina, v níž udával rytmus osmnáctiletý Nizozemec Bendsneyder, mu cukla.

Zatímco Kornfeil pak jel chvíli na hraně bodované patnáctky, do čela se prodral Španěl Guevara a těsně za ním byl lídr celkového pořadí Mir. Když zhruba ve třetině závodu definitivně přestalo pršet, začala se vyjíždět trochu suchá stopa a v ní Kornfeil vinou horší okamžité akcelerace své motorky ztrácel. Každé kolo pak měl o více než vteřinu pomalejší čas než elitní jezdci a když jich zbývalo do konce osm, klesl už na 21. místo.

Na špici závodu se mezitím dotáhl i Fenati a nakonec dojel druhý za Mirem, takže obsazení na stupních vítězů přesně kopírovalo celkové pořadí šampionátu. Kornfeil si ještě o místo polepšil, když v předposledním kole upadl senzační vítěz kvalifikace Argentinec Rodrigo.

Zatímco zněla španělská hymna po šestém letošním Mirově triumfu, Kornfeil si smutně sundával v depu zpocenou kombinézu. „Dívali jsme se na radar a nastavili tvrdé tlumiče na totální vodu. Dokud bylo hodně mokro, tak to i docela fungovalo. Jakmile trať ale začala osychat, tak jsem nedokázal už zrychlit a spíš na jezdce kolem sebe plynule ztrácel. Je mi hodně smutno, už podeváté zůstávám letos bez bodů," říkal zklamaně Kornfeil.

Závod Moto2 začal na téměř suché dráze, během něj ale dorazila nad okruh intenzivní dešťová přeháňka a tak po sedmém kole došlo k vyvěšení červené vlajky. Po dvacetiminutové pauze pak došlo k restartu, ale jelo se už na mokrých gumách a pouze na šest kol. Karel Hanika, jenž stál původně na roštu poslední, se ještě před přerušením dokázal nebojácnou jízdou posunout o pár míst, a tak do druhé části závodu vyrážel už z deváté řady.

Pole position, na něž čekal deset let, uhájil i pro restart Ital Pasini, ale brzy po něm skončil na zemi. V čele všem ujížděl Švýcar Lüthi, cíl sprinterského klání protnul s náskokem téměř pěti vteřin na mladšího bratra úřadujícího mistra světa MotoGP Alexe Márqueze. Hanika nakonec dojel na 22. místě.

„Bylo tam sice pár momentů, kdy jsem byl blízko pádu, ale dokázal jsem dojet i přesto, že mi trochu vibroval předek. Hlavně mě těší, že jsem nejezdil poslední a udělal pár předjetí," líčil na divokou kartu startující český jezdec.

Závod MotoGP začal ještě na mokru, ale výsledky pak výrazně ovlivnila taktika při výměně motocyklů se suchým obutím. Stopa vysychala rychleji a než mnozí piloti doufali a vydělal na tom Marc Márquez. Měnil totiž stroj jako první a jak se brzy ukázalo, jednalo se o geniální tah. Triumf továrního týmu Hondy ještě podpořil druhý Dani Pedrosa, stupně vítězů vyhrazené jen pro Španěly pak doplnil Maverick Viňales.

Jeho týmový kolega Valentino Rossi s yamahou sice jel zpočátku v čele, ale správný moment pro výměnu stroje prováhal a musel pak absolvovat velkou stíhací jízdu, kterou zachránil alespoň čtvrté místo. Domácí Karel Abraham naopak zvolil vhodný moment k výměně stroje, jednu chvíli byl i čtvrtý, pak to vypadalo, že by se i přes atak továrních jezdců letos potřetí mohl vejít mezi elitní desítku, ale v posledním kole už soupeřům neodolal a dojel třináctý, což je pro něj ale nejlepší výsledek z Brna za posledních pět let.