Článek
"Seriál byl letos o jeden víkend delší, navíc jsem si v půlce sezóny zlomil kotník a jen díky báječné péči lékařů a rehabilitačbní sester na klinice Vittore jsem byl schopný ji dokončit," tvrdí Lacko, jenž o bronz bojoval do poslední chvíle s týmovým kolegou Němcem Markusem Östreichem.
Nakonec rozhodlo, že při vypjatých soubojích na dráze udržel klidnější hlavu. "Nehnal jsem se do zbytečného střetu s předjíždějícím Kissem, zatímco Markus s ním neudržel nervy na uzdě a dal mu šťouchanec, za což dostal penalizaci a bylo vymalováno. Přitom Maďar ho celkově neohrožoval, Östreichovi stačilo jen dojet přede mnou. Závodnický Bůh ale nakonec stál při mně," vypráví Lacko, pro nějž se první polovina sezóny nesla v duchu značného technického náskoku vozů MAN.
"Na prvním závodě v Istanbulu nám trochu vytřeli zrak hlavně silným motorem, který měl extrémní výkon i kroutící moment. Nezbývalo než pak rozjet velký hon na Hahna s Albacetem a šéf našeho týmu Kress jako stavitel šasí prožil asi bezesné noci. Vymýšleli jsme něco, abychom se jim přiblížili. To se na konci sezóny povedlo, ale bodová ztráta byla příliš velká," říká Lacko, jenž se dočkal i prvenství na Nürnburgringu a nakonec pomohl stáji MKR Technology vybojovat i týmovou trofej.
Budou stavět nové auto
V příštím roce už by nechtěl dopřát značce MAN takový technický náskok, takže přes zimu chystá tým inovace za účelem zrychlení, ať už půjde o stavbu úplně nového auta nebo vylepšení motoru. "Cíl i přání pro příští rok je jasné: obhájit prvenství mezi konstruktéry a pro mne osobně vylepšit umístění mezi jednotlivci," vykládá osmadvacetiletý Lacko, jenž dřív závodil s auty na okruzích.
Obhajoba bronzu ale naznačuje, že teprve v tahačích se našel. "Závodění s trucky mě ohromně baví a možná mně i sedí víc než různé GT vozy, i když řízením jsou tahače určitě o dost těžší. V týmu s plnou tovární podporou bych se rád probil i k titulu," říká Lacko, toužící napodobit triumfy krajanů Martina Koloce (1995, 1996), Stanislava Matějovského (2001) a Davida Vršeckého (2008, 2009).
