Rubriky:

Ostatní

Jsem druhá, to není tragédie, říkala rychlobruslařka Sáblíková po prohře na pět kilometrů

21. listopadu 2014 13:40 - Soul/Praha

Čtyři roky rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou žádná soupeřka v závodě na pět kilometrů neporazila. Ve Světovém poháru to v listopadu 2010 dokázala Němka Stephanie Beckertová, v pátek v Soulu pak její krajanka Claudia Pechsteinová. „Nedělám z toho tragédii. Mám stříbro, to je také úspěch,“ řekla česká ledová královna v rozhovoru pro Sport.cz a Právo.

 

Vlastimil Vacek, Právo

„Byl pro mě hrozně těžký závod. Jela jsem v poslední rozjížďce s Nizozemkou Jorien Voorhuisovou. Na tabuli jsem viděla čas Claudie Pechsteinové. Zatímco v tréninku vypadalo všechno normálně, v závodě to bylo úplně jiné. Nedokázala jsem zrychlit, ať jsem se snažila sebevíc. Prostě to nešlo. I trenér Petr Novák mi říkal, že v mojí jízdě nebyl žádný život a bylo vidět, že i když jsem se snažila, jela jsem pořád stejně. To se někdy stane,“ přiznala svoje pocity Martina Sáblíková.

Na vnější příčiny, jako měkký led, se rozhodně odmítla vymlouvat. „Měkký byl, ale pro všechny stejně. Každá máme trochu jinou techniku, některá se s tím vypořádá líp, jiná hůř. To mohlo rozhodnout. Na led se rozhodně nebudu vymlouvat,“ konstatovala.

S Pechsteinovou znovu v Berlíně

Porážka vždycky mrzí, ale Sáblíková z ní tragédii nedělá. „Neprožívám to. Spíš novináři, kteří mi volali, to považují za neúspěch. V Hammaru v listopadu 2010 jsem prohrála s Němkou Stephanií Beckertovou, v roce 2009 mě právě Claudia porazila v Moskvě dokonce o devět sekund. Tam jsem také dělala všechno možné a prostě to nešlo. Samozřejmě chci vyhrávat, ale myslím si, že druhé místo je také úspěch. Pořád jsem na bedně. Porážky ke sportu patří a tahle není nijak drtivá, neskončila jsem sedmá nebo osmá, ale mám stříbrnou medaili. To se počítá,“ zdůraznila. Tentokrát ji prý ani tolik nebolely nohy, ale závod rozhodně jen neodkroužila.

Pechsteinovou porazila před týdnem o pět sekund na třech kilometrech v Obihiru, znovu si to rozdají 5. prosince na oválu v Berlíně a opět na trojce. Na jejich přátelském vztahu se nic nemění. „Jsme spolu v pohodě. Když jsem Claudii blahopřála, byla šťastná. Jela opravdu výborně. Dokázala zrychlit, což se žádné z nás nepovedlo. I ve dvaačtyřiceti letech je pořád skvělá. Ona obětovala celý život sportu. Má pořád ohromnou motivaci, která ji žene dál. Když jsme se bavili o rodině, řekla, že dítě nechce. To hraje také významnou roli,“ prozradila Sáblíková.

Nad dotazem, jak to je u ní s případnou rodinou, chvilinku mlčela. „Uvidíme, jak se to vyvine... Neumím ovšem říct, jak dlouho budu jezdit. Tak dlouho si to ale neumím představit, vždyť to je ještě patnáct let,“ pravila a hned přešla na další program v Soulu: „V sobotu mě čeká patnáctistovka a v neděli závod s hromadným startem. Věřím, že oba zvládneme, a pak hurá do Evropy.“

Kouč Novák byl spokojený

Ani trenér Petr Novák nedělá z druhého místa tragédii. „Pechsteinová byla lepší. Jela skvěle, k tomu není co říct. Báječně jí to sedlo. Martina zajela svůj standard. Dlouho byla průběžně čtvrtá i pátá, ale v závěru si na bednu dojela. Led byl pomalý, jí to nešlo. Dělala, co mohla. Jsem spokojený,“ řekl do telefonu.

Zlobilo ho, že někteří lidé berou druhé místo na pětce jako neúspěch. „To je přece nesmysl. Druhé místo je parádní, pořád je na stupních vítězů. Na bedně se to střídá, ale na dlouhých tratích tam Martina pořád je. To je cenné. Není to mašina, aby pořád všechno vyhrávala. Být druhý na světě je báječné,“ dodal Novák.

Karel Felt, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní