Článek
Co pro vás znamená titul mistra Evropy?
Michal: Znamená hodně pro moji dosavadní kariéru. Tuto sezónu jsem si velice užil a hlavně k tomu přispěl perfektně fungující tým Křenek Motosport a jím připravený vůz. Ale určitě by se to neobešlo bez podpory sponzorů, rodiny a přátel. A co hlavně, že mě táta vůbec přivedl před dvaadvaceti roky k závodům (úsměv).
Stanislav: Bylo to jeden z vrcholů mého závodnického života , jsem moc rád, že jsme dělali dobrou reklamu jak naší zemi, tak značce Tatra. Na sezónu 2001 rád vzpomínám. Nejen na samotné závody, ale také na stavbu Tatry jak přímo v Kopřivnici, tak v dílnách Hesti v Praze.
Jak jste prožíval cestu toho druhého za titulem?
Michal: Když se táta stal mistrem Evropy, bylo mi šestnáct let. Pokud jsem neměl povinnosti ve škole nebo jsem zrovna sám nezávodil, jezdil jsem s ním a fandil mu.
Stanislav: Velmi intenzívně, vím, co všechno se může při závodech stát. Vzhledem k dvojnásobným bodům v posledním závodě jsem věděl, že není i přes bodový náskok nic jisté a bude se závodit až do konce. Stačila drobná závada nebo kolize a celoroční snažení týmu mohlo vyjít do prázdna. Chtěl bych poděkovat celému týmu Křenek Motorsport za skvělou přípravu, technika fungovala celou sezónu skvěle. Ale také partnerům týmu, například firmy Hesti nebo Veba, s námi byly už i při mém zisku titulu. Dík patří i fanouškům.
Zkuste odhadnout, jak byste si vedl v tátově resp. synově disciplíně?
Michal: Myslím si, že bych tahač zvládnul docela dobře (smích). Pár závodů jsem s ním už absolvoval a moc jsem si to užíval.
Stanislav: To je opravdu velmi těžké, je to už mnoho let, co jsem závodil. Okruhy jsem také jezdil, ale dnes je technika i závodění někde jinde.
Oba jste vyzkoušeli obě disciplíny, dá se říct, která je těžší?
Stanislav: Nedají se srovnat. Výsledek se vždy udělá v daném období v určitých podmínkách.
Michal: Jak říká táta, oboje disciplíny jsou odlišné.
Táta získal titul v roce 2001, syn v roce 2015, jak se motoristický sport změnil?
Stanislav: Opravdu hodně, vše jde dopředu a platí to jak u nás v Česku, tak samozřejmě v Evropě. Ale každé období má něco do sebe a to je dobře.
Michal: Technika a připravenost týmů se pořád vyvíjejí a zlepšují, ale požitek ze závodů je pořád stejný. Dobře si zazávodit s trochou adrenalinu.
Stanislave, vy jste v roce triumfu už podnikal, Michal má svoje zaměstnání, pracuje ve firmě Hesti. Bylo těžké skloubit závodění s prací?
Stanislav: Když se dělá sport na vrcholové úrovni, tak je vždy náročné skloubit rodinu, práci a závody. Je to jen za cenu velkého nasazení. Velmi důležité proto je rodinné zázemí a pochopení společníků ve firmě nebo zaměstnavatele, i dalších lidí kolem vás. Když se ještě povede výsledek, tak to je pro všechny velmi příjemné.
Michal: Vždycky jsem se s tím dokázal vypořádat, skloubit závody a školu. To jsem byl mladší. Teď už se to zvládá o něco hůř. Rodina, práce, závody. Manželka má motoristický sport ráda, takže mám doma pochopení a velkou podporu. Moc se těším, až vezmeme syna na jeho první závody. Firma je velmi tolerantní k mým zájmům a já jsem jim za to moc vděčný.
Prozradíte svoje další plány?
Stanislav: Máme rozjednaných několik projektů, doufám, že část plánů oznámíme do konce roku a další v únoru.
Michal: Začátkem roku budeme moudřejší.
