Článek
Tomáš Vavřinec slaví další ze svých vítězství.
Tomáš Vavřinec s Mitsubishi Lancer míří za Pohárem FIA.
Tomáš Vavřinec s kocourem a Lancií Delta Integrale.
Napadlo vás ve věku, kdy závodníci spíš pomýšlejí na konec kariéry, že můžete získat Zlatý volant?
Toužil jsem po něm. Vždycky se snažím dělat všechno pořádně a jsem rád, že mám kolem sebe výborný tým spolupracovníků a mezi závodníky kamarády. Ale Zlatý volant? Přiznám se, že už jsem ani nedoufal. Konkurence u nás je veliká. Loňská vydařená sezóna byla možná poslední naději. V předchozích letech jsem skončil v této prestižní anketě nejvýše druhý. O to víc si ho cením. V roce 1992 jsem vyhrál Cenu Jiřího Sedláře, určenou pro mladé závodníky ze všech automobilových sportovních kategorií, té si dodnes také hodně považuji. Hrozně to letí, už jsem veterán (smích).
Byl rok 2017, kdy jste skončil druhý v mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu a získal i Pohár FIA, nejúspěšnějším ve vaší kariéře?
Dá se to tak říct už vzhledem ke Zlatému volantu. Pohár FIA jsem vyhrál potřetí, ale ten časový odstup je obrovský, před tím to bylo v letech 1995 a 1997, ten třetí přišel po dvaceti letech...
Vzpomenete si ještě na svoje závodnické začátky?
Závodit jsem začal na konci osmdesátých let se Suzuki Swift, ale už jako student gymnázia jsem byl členem žižkovského automotoklubu a jezdíval jako mechanik. Od té doby jsem vystřídal spoustu různých značek aut, jezdil jsem vrchy, okruhy, táhlo mě to k rallye, ale ty byly hodně drahé. Největší úspěchy jsem vybojoval v závodech do vrchu.
Kdy jste jel naposledy velký závod na okruzích?
V roce 2016 dvanáctihodinovku v Brně s Renaultem Clio RS a skončili jsme druzí ve třídě do 2000 kubíků.
Na rallye ale také býváte viděn...
Jezdím jen revivaly, třeba Berounku nebo ten pražský, v nichž se startuje s auty do roku výroby 1985. Naposledy jsem jel s Opelem Kadet, před tím s VW Golf a Renaultem Clio.
Vyzkoušel jste hodně značek, na která z těch aut nejraději vzpomínáte?
První úspěchy jsem vybojoval s Fordem Escort Cosworth, který byl už od výrobce koncipovaný jako polozávodní auto. Navíc se mi vizuálně líbil. Plnokrevným závoďákem byla Lancia Delta Integrale, ta moje byla původně stavěná na rallye, takže ve všem předimenzovaná. Lancia Delta je nejúspěšnější závodní auto vůbec. Měla největší výkon ze všech vozů, s nimiž jsem závodil. I po létech je to pořád velký pojem.
Vy jste na nějaký čas svoji kariéru přerušil, co bylo důvodem?
Bylo to v období, kdy jsem se loučil s Lancií a porozhlížel jsem se po podobně skvělém závodním autě. Do toho dospívala dcera a musel jsem se věnovat podnikání, které živí moji rodinu. Trochu se to hledání protáhlo (úsměv), ale od závodění jsem úplně neodešel. Jezdil jsem zmíněné revivaly a hlavně sprinty amerického typu, což je na čtvrt míle. Auta jsou rozdělena do několika tříd. Tyhle závody mají úžasnou atmosféru, startuje třeba i tisícovka jezdců a závody sleduje patnáct tisíc diváků. S kamarády a pořadateli jednotlivých závodů jsme založili Svaz motoristických sprintů a pořádáme český mistrák jako seriál.
Tohle ale není úplně to největší závodění. Kdy jste se rozhodl vrátit k závodům do vrchu a mistrovství Evropy?
Pořád jsem o nich přemýšlel, včetně toho, s jakým autem závodit. Na konci roku 2014 jsem se definitivně rozhodl a začal připravovat sezónu 2015.
Stále pořádáte i soutěže motoristických miss?
Kdysi ta akce vznikla jako doplněk pro partnery a chytlo se to, takže celoroční soutěže Miss Motorsport a Supermiss pokračují, stejně jako charitativní akce pro dětské domovy.
Býval jste i zastupitelem pro Prahu 7...
Tak to už nejsem.
Předpokládám, že po loňském úspěchu nepomýšlíte na konec závodnické kariéry?
Je to hodně složité a časově náročné, ale pořád mě to ohromně baví. Navíc moje aktivity na sebe navazují. Nejnáročnější je seriál mistrovství Evropy, a to finančně i časově. Objet dvanáct závodů, což obnáší cesty po celé Evropě, tréninky, a samotný závod je pak jen bonbónkem, je opravdu vyčerpávající. Beru si sebou i práci. Nedá se to jezdit věčně. Domácí šampionát je po všech stránkách mnohem jednodušší. Vlastně jde jen o víkend a závodů je méně.
Léta vás doprovázela populární komiksová postavička kocoura Vavřince. Pořád jste spolu?
Před mnoha lety jsem koupil na Vavřince práva a jezdí pořád se mnou. Momentálně kouká z bočnic zadního křídla mého mitsubishi.
