Článek
„Už si některé ani nepamatuji, ale moc rád vzpomínám na ty, které jsem na domácích okruzích získal v soubojích s Petrem Kreibichem, kdy jsem jezdil s toyotou, anebo s Pepou Michlem, to jsem seděl za volantem fordu,“ hledal v paměti Charouz. „Ten poslední je taky cenný, protože hodně lidí favorizovalo Milana Maděryče s vozem Audi A4 DTM,“ dodal.
O víkendu to bylo dvacet let, co na tehdy novém brněnském okruhu zvítězil Antonín Charouz v závodě MS cestovních vozů s Toyotou Corollou GT 1600. Za volantem se střídal s německými jezdci Alberem a Maierem. „To auto jsme postavili z trosky, kterou jsme našli na vrakovišti. Dneska je to něco nepředstavitelného,“ usmál se při vzpomínce na vítězství v závodě MS ve své kategorii, což se dosud žádnému českému jezdci nepodařilo zopakovat.
„Mám ve sbírce i tituly vítěze mistrovství Evropy v závodech do vrchu a prvenství v jedné z kategorií slavného závodu do vrchu Pikes Peak v USA. Dlouho jsem s fordem držel i traťový rekord,“ dodal jezdec, který rozhodně nehodlá ještě nějaký čas dát volant z ruky.
V rodinné tradici už pokračují i synové Petr, a zejména Jan, který si vede úspěšně například v Le Mans Series, když byl v devatenácti letech nejmladším učastníkem letošního závodu 24 hodin Le Mans a je továrním jezdcem Loly. Loni získal titul v mezinárodní prestižní sérii F 3000 Masters.
