Hlavní obsah

Snad jen magie čísel může být pro Hirvonena útěchou

Zdeněk Pavlis (Cardiff)Sport.cz

A pak že magie čísel nepůsobí! Před šesti lety bylo Sébastienovi Loebovi devětadvacet, když mu v posledním podniku mistrovství světa 2003 v rallye sebral norský pilot Petter Solberg se subaru titul mistra světa. Ve Walesu a o jediný bod! Po šesti letech ho francouzský suverén Loeb uloupil devětadvacetiletému Finovi Hirvonenovi. Rovněž ve Walesu a také o jediný bod.

Foto: Zdeněk Sluka

Mikko Hirvonen z týmu Ford (vzadu) gratuluje staronovému mistru světa v rallye Sébastianu Loebovi ze stáje Citroën.

Článek
Fotogalerie

Za šest let ušel král světových rallye a francouzský Rytíř čestné legie obrovský kus cesty. Zvítězil v 54 světových soutěžích, což nikdo před ním nedokázal, získal šest titulů mistra světa v řadě, což také nikdo nesvedl a nesvede. A bylo mu jedno, zda jezdil v barvách továrního týmu Citroën, nebo v roce 2006, kdy se francouzská automobilka světového šampionátu v rallye nezúčastnila, a on se musel „spokojit“ se soukromou stájí Kronos.

Nerozházeli ho soupeři, kteří ze scény odcházeli po marných pokusech sesadit ho z trůnu, což byl případ Fina Markuse Grönholma za volantem fordu, z míry ho nevyváděli mladší rivalové, kteří zkoušeli totéž. Měl nad nimi navrch, i když třeba před třemi lety musel poslední čtyři soutěže kvůli zlomené ruce vynechat.

Fenomén zvaný Loeb
Francouzský jezdec Sébastien Loeb nemá ve světě rallye konkurenci. Ani počtem titulů, kterých získal už šest, ani triumfy v jednotlivých soutěžích, jichž má na kontě čtyřiapadesát. Juha Kankkunen byl za volantem vozů Peugeot 205, Toyota Celica a především Lancia Delta Integrale nejvýraznější postavou mistrovství světa v rallye na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, kdy vybojoval do té doby rekordní čtyři tituly. Éra Tommiho Mäkinena přišla na konci devadesátých let, kdy finský pilot rekord svého krajana vyrovnal a navíc se stal s vozem Mitsubishi Lancer mistrem světa čtyřikrát v řadě.Až do příchodu Loeba žádný jiný jezdec ze světové extratřídy podobné bilance nedosáhl. Ital Massimo Biasion vyhrál světový šampionát na konci osmdesátých dvakrát, stejně jako legendární Španěl Carlos Sainz na začátku devadesátých let a Fin Marcus Grönholm o desetiletí později.

Až letos se podařilo finskému jezdci ve službách Fordu Mikko Hirvonenovi trůn Pana neporazitelného, jak je Loeb také nazýván, rozkymácet. A dokonce tak vehementně, že se zdálo, že by z něho mohl fenomenální Francouz spadnout. „Udělal na sobě obrovský kus práce, ohromně zrychlil, takže jsme válčili do samého konce,“ uznával Hirvonenův vzestup Loeb. „Jel na hraně, takže nutil Loeba k chybám, které dříve nedělal. V Řecku, kde ošklivě havaroval, v Polsku ale třeba také,“ kvitovali u Fordu, že konečně mají jezdce, který může krále světových rallye z trůnu sesadit.

Hirvonenovi se sice šance nabízela, ale jen u možnosti zůstalo. Jakmile totiž Loeb vyhrál předposlední soutěž v Katalánsku, věřil si už zase natolik, že si šestý titul nenechal ve velšském pekle namíchaném z přívalů deště, bahna a vody sebrat. „Tu misi dokončím,“ hlásil, když pro Citroën získal ve Španělsku primát v Poháru konstruktérů. Svému slibu skutečně dostál, i když k definitivnímu klidu a korunovaci mu dopomohla fatální závada na Hirvonenově focusu. „Ani v divokém snu by mě nenapadlo, že o vítězství v Britské rallye a tím i celém šampionátu nakonec rozhodne kapota, kterou jsme po jednom ze skoků urazili,“ netajil rozčarovaný a silně frustrovaný Fin zklamání, zatímco u Fordu pátrali, zda kapotu špatně upevnili mechanici, nebo posádka.

Teď už nikdo samozřejmě neodpoví, zda mocný Hirvonenův finiš v závěrečné etapě, kdy stáhl sobotní manko na osmnáct sekund, by na vítězství stačil. „Vím, všechno jsem si prohrál v sobotu, kdy jsem se vůbec nemohl dostat do správného rytmu. Vůbec nevím, čím to bylo, ale v neděli už jsem jel jako vyměněný,“ odmítal jakékoli spekulace Hirvonen. Pod stany Citroënu samozřejmě tvrdili, že král Loeb je natolik zkušeným a protřelým jezdcem, že si vedení kontroloval, nešel do rizika a kdyby bylo zapotřebí, samozřejmě by zabral, aby výhru ve Walesu a tím i šestý titul uhájil. Jenže i to jsou spekulace...

Jezdci podle počtu titulů mistra světa:
6x Sébastien Loeb (2004-09), 4x Juha Kankkunen (1986-87, 1991 a 1993), Tommi Mäkinen (1996-99), 2x Walter Röhrl (1980 a 1982), Massimo Biasion (1988-89), Carlos Sainz (1990 a 1992), Marcus Grönholm (2000 a 2002).
Jezdci podle počtu vyhraných soutěží mistrovství světa:
1. Loeb 54, 2. Grönholm 30, 3. Sainz 26, 4. McRae 25, 5. Mäkinen 24, 6. Kankkunen 23, 7. Auriol 20, 8. Alen 19, 9. Mikkola 18, 10. Biasion 17.

Pro Hirvonena a Ford tudíž může být útěchou magie čísel. Když Loeb v roce 2003 ve Walesu svou první velkou bitvu o titul mistra světa prohrál, bylo mu devětadvacet jako Hirvonenovi. Pak ovšem začala jeho slavná šestiletá éra. Na finském jezdci teď bude, aby ho zkusil napodobit a trůn legendy světového rallye nejen rozkymácel.

Značky podle počtu titulů:
10x Lancia (1974-76, 1983 a 1987-92), 5x Peugeot (1985-86 a 2000-02), Citroën (2003-05, 2008-09), 3x Fiat (1977-78 a 1980), Subaru (1995-97), Toyota (1993-94 a 1999) a Ford (1979, 2006-07), 2x Audi (1982 a 1984), 1x Renault Alpine (1973), Talbot (1981), Mitsubishi (1998).

Reklama

Související témata: