Hlavní obsah

Aleš Loprais: S Tatrou je to sňatek na celý život

PRAHA

Směrem k Buenos Aires se začínají upínat zraky všech milovníků dobrodružství na dvou i čtyřech kolech. V hlavním městě Argentiny bude na Nový rok zahájen 32. ročník slavné Rallye Dakar a na startovní rampě nebude s kamiónem Tatra chybět ani Aleš Loprais. "Věřím týmu i Tatrovce. Máme šanci uspět," řekl Aleš Loprais při středečním chatu se čtenáři Sport.cz.

Foto: Petr Horník, Právo

Aleš Loprais při on-line chatu se čtenáři Sport.cz

Článek

S velkými ambicemi zamíří na Rallye Dakar Aleš Loprais, synovec legendárního Karla Lopraise. A aby ne, když se v roce 2007 poprvé představil na slavné rallye jako hlavní pilot, hned se blýskl třetím místem. „Našemu týmu i Tatrovce věřím. Šanci určitě máme,“ prohlásil na úvod chatu s čtenáři Sport.cz Aleš Loprais.

A důvod k sebevědomí má. „Na poslední Dakar sérii napříč Ruskem, Kazachstánem a Turkmenistánem jsme porazili sedm Kamazů z osmi. A to jen s jedinou Tatru,“ pochlubil se devětadvacetiletý závodník, který vzápětí dodal, že Tatra je jeho láskou na celý život. „Loprais se rovná Tatra, sňatek na celý život.“

Dvatřicátý ročník Rallye Dakar odstartuje 1. ledna 2010 a opět se pojede v Jižní Americe. Řadu čtenářů tak zajímal názor na přesun slavného závodu z Afriky do Jižní Ameriky. "Já jsem přesun rallye uvítal. Jižní Amerika je pro mě náročnější, ale bere mě za srdce. Poušť Atacama je úchvatná, nemá konkurenci, duny až 120 m vysoké, extrémní teploty i povrchy... Ale závod dělá konkurence, a ta je zde také.“

Na trati panuje rivalita, jinak jsou ale závodníci podle Aleše Lopraise fajn. "Na trati si nic nedarujeme. Samozřejmě, že ale v rozumné míře. Pak se ale často scházíme u nás, každý je vítán." Úspěšný závodník také prozradil něco o svém "autíčku". "Váží přibližně 9,5 tuny a má přibližně 950 koní. Standardní spotřeba je 40 litrů, v terénu až 120. Nenasyta jeden."

A jak se jezdec vyrovnává s náročnými podmínkami? „Já osobně nesnídám, abych nezvracel. Jím až v noci, piju minimálně, jen co je nutné. Dá se to natrénovat. Nejhorší ale je, když máte nějakou poruchu. To je peklo. Teče z nás proud potu.  Když vidíme, jak závodníci, které jsme předjeli, nás míjejí a my ztrácíme minuty někdy i hodiny, tak je to hodně nepříjemné.

A co by Aleš Loprais dělal, kdyby nebyl automobilovým jezdcem? Buď bych létal v akrobatickém letadle, nebo bych byl kosmonautem. Svět kolem NASA a vesmíru mě baví,“ uzavřel chat s čtenáři Sport.cz.

Reklama

Související témata: