Článek
Jste z dosavadního průběhu sezóny po přestupu do Fiesty S2000 zklamaný nebo cítíte z výsledků uspokojení?
Zatím pokaždé jsem byl na stupních vítězů. Jenže musíme vyhrát. Ale ještě nám k tomu malinko chybí. Rozhodně mi současné výkony nestačí. Pokud se nezlepším, na konci roku nebudu spokojen.
V čem je největší problém?
Cítím, že dokážeme vyhrávat. Jde o jediný cíl. Jenže jsme neměli možnost pořádně testovat. Necítím dost sebedůvěry jako v minulých autech. Zlepšujeme se v průběhu závodu. Od první do poslední erzety pokaždé cítím posun. Ale cílem je dostat se na nejvyšší úroveň hned na začátku a držet výkonnost v celém závodu. Sráží nás dlouhé přestávky mezi závody.
Plánoval jste start na Sardinii, ale ten jste zrušil. Portugalsko podle plánu vynecháte. Pojedete tedy až na přelomu července a srpna ve Finsku?
Ano. I když jsem tam dvakrát vyhrál, nejsem si jistý, že jsem zvolil dobře, protože budeme mít najeto málo kilometrů ve srovnání se seveřany ve stejné třídě. Musíme prostě zkusit vyhrát soutěž na asfaltu v Německu nebo na Korsice. Jen tak si udržíme šanci na titul. U Ponse totiž cítím zkušenost. Když se s ním časově srovnám, neznervózní.
Zatím se můžete utěšovat vyhranou rychlostní zkouškou. Ve Švédsku jste porazil celé startovní pole včetně vozů WRC s Loebem a Hirvonenem. Šokoval vás dosažený čas a zejména pak triumf na erzetě?
Rozhodně! Něco takového jsem absolutně nečekal. Zvláště, když se jelo na ledu. Nedělal jsem nic jinak ve srovnání s ostatními erzetami či soutěžemi. Auto bylo skvělé a já se vůbec nebál. Ale nejlepší čas v absolutním pořadí je pro mě dodnes nepochopitelný... Překvapil mě skalp vozů WRC. Šlo o kuriozitu.
Právě po závodě ve Švédsku jste se měl vracet soukromým letadlem, které však při letu na sever Evropy spadlo a posádka zahynula.
Přišel jsem o blízkou kamarádku. Ta stroj pilotovala. Ještě dlouho poté jsem nechtěl věřit, že k tragédii došlo.
Vy sám máte licenci na pilotování malých letadel. Změnil se později váš pohled na létání? Nebojíte se nyní vstoupit do letadla?
Ne, to určitě ne. Hodně tragédií se stává ve vzduchu i v autě. Svět strojů takové situace prostě přináší. Viděl jsem hodně bouraček automobilů. Při tomhle pádu letadla se sešlo více negativních náhodných událostí najednou a způsobily tragédii.
Jak moc vás naopak pozitivně zasáhl zisk titulu juniorského mistra světa?
Řekl bych, že v mnohém mi život usnadnil. Otvírá mi dveře na místech, kde jsem měl v minulosti potíže. A také lidé mě vnímají jinak. I mimo svět závodů. Z tohoto pohledu je titul mistra světa závazkem. Přináší však i negativní věci.
Prozradíte jaké?
Prožil jsem si osobní zklamání z jednání mnoha lidí. Nemuselo se jednat přímo o svět rallye. Lidé z mého okolí se pro mě nečekaně změnili. V tomhle mi titul otevřel oči. A také mě peskují funkcionáři. Třeba v Austrálii. Odskočil jsem si mezi erzetami ke stromu. Někdo si hned stěžoval a organizátoři mi vyčetli, že se nechovám jako mistr světa. Ale i ten přece potřebuje na malou...
Vnímají vás po triumfu mezi juniory jinak ostatní piloti?
V mé třídě jedině tak, že můj skalp má větší hodnotu. Ti z elitní skupiny se ke mně nyní chovají lépe. Třeba Petter Solberg pomůže nebo poradí. I ostatní piloti či manažeři.
