Článek
Jak jste objevil evropský rallycross? Pro moji závodní kariéru bylo skvělé, že jsem mohl řídit řadu vozů nejrůznějších úrovní a tipů na silnici, v terénu, na okruzích, při jízdě do vrchu. Jednou jsem sledoval na videu nějaká starší auta z rally crossu. Pak jsem viděl Grönholma před třemi lety ve Švédsku, jak v nich závodí. Oh, tak rychlé a osm set koní! S těmi by se dalo zlomit pár rekordů… A tak jsem začal pracovat s Rockstarem na programu, abych je mohl vyzkoušet. Pak jsme se dostali k závodům. Na X-games se jezdí opravdu hodně podobně jako v evropském rally crossu. A po dvou zlatých medailích z X-games jsem se do toho pustil. Soutěže v Evropě jsou tak zajímavé, těší se ohromnému zájmu diváků. Líbí se mi to, vidím tolik entuziasmu. Jedno z nejzábavnějších závodění, co jsem kdy zažil. Jak se stát elitním řidičem? Potřebujete hlavně talent, nebo musíte strašně dřít a vyjezdit se, mít štěstí, nebo objevit nějaký trik? Vždycky je dobrý být šťastný než jen dobrý. Nejdůležitější je schopnost se učit, dělat dobrá rozhodnutí, když se přihodí něco šíleného. Zkoušet jiné typy ježdění, to posiluje mentální stránku. A hlavně milovat řízení. Od dětství… Byly mi tři roky, když jsem cítil tátu, jak se přiřítil zpoza rohu. Kdo je podle vás nejlepší šofér planety? Do jeho smrti to byl Colin McRae, to byl můj hrdina, byl jsem šťastný, že jsem s ním mohl jezdit společně na X-games a soupeřit s ním. V driftingu to byli další jezdci, ale Colin to nikdy nejezdil. Po pěti letech v rally je hodně těžké jezdit jinde, nemožné. Uznávám ale jezdce, kteří jsou na vrcholu v jakémkoliv odvětví a vydrží nahoře delší dobu. Jel jsem se Sebastianem Loebem, a to je jeden z těchhle chlapíků. Hodně, hodně rychlý… Z formule 1 to je Vettel, opravdu obdivuhodný. Někteří z pilotů F1 se dlouho neumějí adaptovat v jiném autě. Ale on ano, což ukázal v Závodě šampionů. Opravdu vynikající závodník. Vy se do seriálu mistrovství světa WRC nechystáte? Jasně, myslím na to. Ale je to šíleně drahý sport. Jako kdybyste se pustil do válčení. Trénink a příprava stojí tolik. Všechno se děje v mnohem větší rychlosti. A je hodně těžké vyrazit teď do souboje s hochy, kteří se tomu věnují už deset let a mají náskok. Co umějí jezdit po jakékoliv silnici. Ano, přemýšlím o tom, ale že bych se dostal v dohledné době na špičku, to nevidím. Máte za sebou hodně show a bláznivých kousků. Vážně, nemáte strach? Mám strach, šílený! Kdo vám řekl, že ho nemám? Ale věřím fyzice a tomu, když mi inženýři vysvětlí, co a jak funguje. Při skocích začínáte na menších a zkoušíte větší a větší a… Najednou skočíte sto metrů. Hodně jsem se o tom učil. Základ je rychlost asi 160 km/h a pak přesný odhad vzdálenosti, kterou chcete skočit. V tom si musíte opravdu věřit. Musíte to zkoušet na menších skocích, učit se. Získat ten pocit, pevně držet pozici ve vzduchu a hodnotit vítr. Tyhle věci jsou nejdůležitější. Mít vše pod kontrolou a přemýšlet o tom.
