Článek
Ve čtvrteční etapě jste zratil téměř hodinu. V čem byl problém?V itirenáři bylo zapsané solisko, které se mělo objet. Ti, kdo zvolili cestu přímo udělali nejlépe, protože já jsem se držel rozpisu a dostal se do problémů. Uprostřed soliska jsme totiž zapadli.
Jakou strategii zvolíte pro zbylé tři etapy?Páteční etapa bude stejně náročná jako čtvrteční. Dokud nejsme v Dakaru, nic není definitivního. Vítězství se počítá skutečně až v jeho cíli. V roce 1991 jsme vedli a nakonec prohráli až v samém závěru v posledních kilometrech na pláži. Nikomu to ale nepřeji, je to horečný pocit. Chci tím však říct, že se teď nevzrušuji ani ztrátou ani umístěním. Soustředím se na závěr rallye.
Je tedy možné současnou ztrátu smazat?Za normálních okolností ne. Budeme čekat na defekt či problémy soupeřů a doufat, že nám vše půjde hladce. Pojedeme to, co nám auto dovolí, ale tak, abychom ho nezničili. Třeba jako při středeční etapě. Pisty, po nichž se jezdí, jsou úzké, kolem kamení, křoviska. Máme otrhané blatníky, vymlácená zrcátka a reflektory. Skoro všichni měli v průběhu etapy defekt, my jsme měnili pneumatiku až v cíli. Na tomhle terénu je defekt běžnou záležitostí.
Jsou vztahy mezi jezdci a posádkami dobré nebo napjaté?Velmi dobré, tady nepanuje žádná nevraživost. Nikdy nevíte, kdy budete potřebovat pomoc největšího soupeře nebo on vaši. Po etapě se třeba i sejdeme, když je chvilka volna a nemakáme na autech. Bavíme se o technice, co koho potkalo, koho co bolí. Třeba Čagin si stěžuje na bolest zad. Cítím s ním. Loni jsem si při havárii zlomil obratel, vím, co záda dovedou. Naštěstí takové problémy teď nemám.
Valašský penicilín, tedy slivovice, také přijde k duhu?To víte, že ano. Jsem nachlazený, mám z toho prachu ucpané dutiny, takže si dám. Letos jsme vzali i valašskou medovinu a ta také chutná. Je to i skvělá prevence.
Nebude vás mrzet, když nevyhrajete posedmé?Tohle opravdu neřeším, zeptejte se v neděli, jestli jsem spokojený nebo ne.
