Článek
Bude vás při startu pátého ledna v peruánské Limě hřát myšlenka na poslední ročník, kdy jste byl v konečném účtování sedmý?
Ani náhodou (směje se). V každém závodu startuju s respektem, protože za první zatáčkou se může něco stát. Pořád se beru jako začátečník. Pojedu teprve potřetí v závodním autě a jednou jsem jel s ostrou asistencí, předchozí čtyři starty v doprovodném kamiónu nebyly o závodění. Věděl jsem, že umím zajet. Ale Dakar je kromě jisté dávky umění i o velkém štěstí.
S jakými ambicemi vyrazíte do toho nadcházejícího?
Strašně rád bych se držel v první desítce, protože startovní intervaly jsou dvě minuty, a když vyrazíte, nepolykáte tolik prachu, jízda je pohodovější, trať není tak rozbitá. Jakmile je člověk od jedenáctého místa dolů, startuje po minutě a jízda vážně není moc čistá. Předjíždění je mnohem náročnější. Když se musíte prokousávat přes pomalejší soupeře, výrazně ztrácíte.
Pojedete jako jeden ze dvou lídrů nově vzniklého Bonver Dakar týmu. Co se pro vás změnilo sloučením KM Racingu, Czech Dakar týmu a Bonver týmu do jednoho uskupení?
Za fúzi jsem strašně rád. Na spolupráci přece byla soutěž na samém začátku postavena. Je jasné, že dřívější maratónské pojetí se změnilo a Dakar se přiblížil klasické podobě rallye. Když jedete sám, vystavujete se velkému stresu. Když budu mít v zádech kolegy, můžu jet s plným plynem, aniž bych řešil, jestli uvařím pneumatiky jako v loňském ročníku. Tehdy jsem musel zpomalit, protože by gumy prostě nevydržely a já se musel spolehnout jen sám na sebe.
Vnímáte svoji pozici jako výjimečnou v rámci týmu?
Ne. Jen z pohledu podpory na trati. Ale klidně se může stát, že mi něco praskne v motoru nebo s autem někam skočím ve druhé etapě a všechno se změní.
Vánoce jste prožil s rodinou. Jak moc vám při soutěži chybějí děti, tříletý Martin a osmiletá Barborka?
Hodně, ale během závodu není stejně moc času řešit spojení s blízkými. Děti jsou z mých aktivit nadšené. Synek by už nejraději taky jezdil. Když jde se mnou na dílnu, vydrží v kabině závodní tatry klidně celé dopoledne. U televize k mému údivu rozeznává auta.
Vybaví vás nejbližší talismany pro štěstí?
Rodina mě provází celou soutěž. Její fotku mám na klíčích. A v kabině nesmí chybět zubatá žába, která představuje symbol Bruntálu. Od doby, kdy ji mám v autě, se mi na Dakaru daří. Takže žába má své místo jisté.
