Článek
Ochotně se však vrátil k letošnímu Dakaru, který na jihoamerickém kontinentu dojel poprvé, a to na šestém místě. „Byl to velice náročný Dakar. Sedmkrát jsme ale v etapě dojeli na bednu, jednu jsme vyhráli a vedli i celkově. To je pozitivní. Když nás zradila elektronika a zvažoval jsem odstoupení, bylo to mnohem horší. Ale dojeli jsme za tmy a jen na zadní pohon a zvládli to. Princezna 69, ač je starší, jinak fungovala perfektně,“ vyprávěl Aleš Loprais a prohlížel si speciální dakarské hodinky.
Zkrat elektroniky, způsobený prasklým krytem baterie, za který se dostala voda, ho stál nejen vedení v soutěži, ale prakticky mu vzal šanci na dobré umístění. „Mrzí to pořád, protože nebýt té dvouhodinové ztráty, tak byla šance, že vedení udržíme, ale Dakar není o kdyby. Věřím, že to jednou přijde,“ pravil s nadějí v hlase.
Při maximálce hořely brzdy
Na Princeznu 69 z roku 2010, byť byla nejtěžší a hodně pomalá, ale nedá dopustit a rozhodně ji neprodá, i když zájemci jsou. „Kdepak! Ta bude ozdobou našeho autoparku ve Frenštátu pod Radhoštěm. Když se najde někdo opravdu dobrý, tak mu ji třeba půjčíme a pojede s námi v týmu. Ač byla starší a pomalejší, nedám na ni dopustit. Teď ji budeme ukazovat po republice,“ dodal.
I když byla relativně pomalejší, neměla s povoleným maximem 140 km/h problém. „Jeli jsme maximálku mnohokrát, ale v některých partiích jsme museli ubrat, protože doslova hořely brzdy,“ přiznal. Potíže s tlumiči bral jako pozitivum: „Vyvíjíme a vyrábíme si je sami. Zjistili jsme chybu, která už je odstraněná.“
V posádce vymění řidiče
Velmi spokojený byl i se svým týmem... „Vyměníme jedině řidiče (smích). Belgický navigátor Serge Bruynkens a druhý řidič Radim Pustějovský, stejně jako ostatní členové našeho malého rodinného týmu, byli skvělí.“
O nejbližším programu má také jasno. „Nová Tatra Královna 69 je hotová asi z 65 procent, takže na trůnu ještě nesedí. V únoru dostane nový motor o obsahu 13 000 ccm. Chceme vyjet na Apríla, což je takové dobré datum, s nímž můžete manipulovat, kdyby to neklaplo. Už se těším. Bude lehčí, rychlejší, aerodynamičtější, vylepšená po všech stránkách, zkrátka super. Vítězný typ, jako já,“ říkal pyšně.
Karlovo jubileum
Lopraisové letos oslavili jedno významné jubileum. „Před pětadvaceti roky jsem vyhrál svůj první Dakar,“ připomněl šestinásobný vítěz Karel Loprais. "Tehdy to bylo o devět minut před Jirkou Moskalem na Liazu. Občas si zatelefonujeme. Aleše chválil. Já tvrdím, že ten letošní byl výkonem jeho dosud nejlepší. A to dojel v roce 2007 celkově třetí a pak vyhrál i Silk Way Rally,“ pochválila dakarská legenda svého synovce.
Závodění, kdy jezdil on, se současným, je obrovský rozdíl. „Jeden ročník jsem vyhrál o šest hodin, to už dneska není možné. Všechno se změnilo, auta zrychlila, jsou dokonalejší,“ konstatoval Karel Lopras. Začátkem března oslaví 64. narozeniny. Zdaleka by nebyl ve startovním poli nejstarší... „Bohužel, nedovolí mi to záda. Měl jsem zlomený obratel po kotrmelcích na duně v roce 2003. Už nejezdím ani do Jižní Ameriky a nervuju se doma, čekáním na informace, které mi odtamtud zavolají,“ přiznal.
„Není to Dakar jako dřív. Nikdy by mě nenapadlo, že se dá tak zrychlit. Ale nové koncepce vozů, motory, tlumiče auta progresivně zrychlila. Nyní se jezdí i kratší speciálky, takže to není jen o výdrži, ale hlavně jsou to sprinty,“ zavzpomínala další z legend, Alešův doprovod Ota Měřínský, který kdysi jezdíval i v závodních tatrovkách.
