Loprais vyhrabával kamión skoro pět hodin

Na trase tak byla téměř dvaadvacet hodin. V průběžném pořadí je poslední český zástupce mezi kamióny šestnáctý se ztrátou přesahující devět hodin.

"Bylo to asi devadesát kilometrů po startu, když jsme projížděli přes solisko. Jeli jsme tři kamióny vedle sebe. Po levé ruce jsem měl MAN, z druhé strany byl DAF. Rozestupy mezi námi byly minimální. Zatímco soupeři to projeli, tak my jsme zapadli," vyprávěl z Tišítu v pátek po poledni v telefonickém rozhovoru pro Právo Karel Loprais.

"Uvízli jsme celkem hodně, museli jsme vzít lopaty a všichni tři prostě odházet písek až na tvrdý podklad. Trvalo nám to přes čtyři a půl hodiny, možná pět. Hodně nám to komplikovala písečná bouře, která zuří ještě nyní," líčil Loprais. Situaci bral se svým pověstným klidem. "Je smůla, že zrovna naše stopa byla měkká. Ale co člověk nedělá. Nemá smysl se vztekat."

Když Loprais s navigátory Josefem Kalinou a Petrem Gilarem vůz vyprostili, čekalo je přibližně dalších 560 kilometrů. "Nedalo se to stihnout v předepsaném limitu. Do bivaku jsme dorazili ráno v osm hodin. Zkontrolovali jsme auto, které je naštěstí v pořádku, a potom chvilku odpočívali," líčil Loprais těsně před startem do osmé etapy, kterou však pořadatelé zrušili a posádky pouze absolvovaly přesun do Tidžikži.

Čtvrteční etapa totiž startovní pole doslova zruinovala. Ráno v šest hodin bylo v bivaku v Tišítu pouze 76 motocyklů, 43 osobních aut a šestnáct kamiónů. Startovní pole opustilo přes sto soutěžících. Mimo mezi kamióny zůstal favorizovaný Čagin s kamazem i tatra Brazilce De Azaveda s navigátorem Jaromírem Martincem. "Viděli jsme je stát na trati, došla jim nafta," potvrdil Loprais. Stejný problém s pohonnými hmotami postihl i mnoho dalších posádek.

U kamiónů se spotřeba šplhala přes sto dvacet litrů na sto kilometrů. Problémy měl i pořadatelský konvoj, když sedm z devíti helikoptér muselo zůstat na trati kvůli písečné bouři.

"Byla to nejhorší etapa, kterou jsem v životě jel. Byla dlouhá, samé duny, hrozně těžká navigace. Posledních sto kilometrů jsem jel potmě ve velbloudí trávě a několikrát jsem upadl. Motorce ani mně se naštěstí nic nestalo," líčil Ivo Kaštan, český motocyklista jedoucí Dakar pošesté.

"Fouká strašně silný vítr. Ještě to podle zařazení není vichřice, ale je to nepříjemné v autě, natož na motorce," přiblížila podmínky Vierka Kaštanová, zajišťující informace ze soutěže z doprovodného vozidla Radiožurnálu.