Hlavní obsah

Kresta: K maximálnímu využití auta ještě krok zbývá

Radek MalinaSport.czPrávo

První dva starty v mistrovství světa v rallye má za sebou nováček továrního týmu Ford Roman Kresta. Český pilot má důvod ke spokojenosti, z Monte Carla a Švédska přivezl dva body. "Dva body jsou relativně málo, ale v každém závodě jsem dojel a bodoval," říká Kresta v rozhovoru pro Právo, v němž hovoří o týmu, soukromí i životě v Anglii.

Foto: Ford Motor Company

Roman Kresta

Článek

Po dvou závodech mistrovství světa máte dva body. Jak jste spokojený? Naprosto. Dva body jsou relativně málo, ale v každém závodě jsem dojel a bodoval. Na rovinu říkám, že mě mrzí vystoupení v Monte Carlu. To nedopadlo dle mých představ. Mohli jsme být čtvrtí. Na druhou stranu bod ze Švédska mezi řadou specialistů je pro mě úspěch.

Proč jste nebyl ve Švédsku nasazený? Abych měl více času se s autem seznámit a svým způsobem měl volné ruce. To samé mě čeká v Mexiku na první šotolině. Beru to jako plus, protože ta soutěž je pro mě naprosto nová.

Neberete fakt, že nebojujete o body do Poháru konstruktérů, jako projev nedůvěry? Ne. Vše je předem dohodnuté. Vezměte příklad Duvala, který dva roky nebyl do spousty závodů nasazovaný, jen jezdil a jezdil. Teď je schopen zajet na jakémkoli podkladu.

Víte, které závody v sezóně pojedete jako trojka? Ne. Tohle rozhoduje Malcolm Wilson, šéf týmu. Nominaci se dozvíme vždy po závodě v neděli. Nic to pro mě nemění. Auto i přístup jsou stejné. Co se týče prezentace, nejsem ničeho ušetřen. Pořád jedu za Ford, jen ne o body do značek.

Přestože jste získal dva body, časy v rychlostních zkouškách byly nevyrovnané. Proč?V Monte Carlu byl rozjezd postupný. Začátek se mi nepovedl, třetí den jsem tam dosahoval dobrých časů. Ve Švédsku jsem se v pátek nevyvaroval chybičky, která nás odsunula na dvanáctou startovací pozici. To byl problém. Je potřeba jet do šestého místa. My jsme čistili stopy těm za námi. Je znát, jestli jedete druzí, pátí nebo dvacátí. Rozdíl je sekunda na kilometr. V druhém průjezdu, na stejných rychlostních zkouškách, jsme zrychlili o půl minuty na vložce. Měli jsme stejné podmínky jako ti, kterým jsme v prvním průjezdu umetli cestu.

Jak jste s odstupem analyzoval dvě vystoupení v MS ve Fordu? Posun v datech byl procentuálně takový, že ve Švédsku jsem z hlediska využití auta jel tak jako třetí den v Monte Carlu. Švédsko je o chybičkách a já jsem se několika dopustil. Stály nás sekundy, to je na sněhu hodně. Ale při druhé soutěži jsem využíval lépe potenciál auta.

Jak velká je rezerva ve využití auta? Z devadesáti, pětadevadesáti procent potenciál využívám. Ještě krok k maximálnímu výkonu auta mi zbývá. Snad vyjma poslední erzety ve Švédsku. Tu jsem jel rychle, ale s jistotou.

Porovnáváte dosažené časy s týmovým kolegou Gardemeisterem a dalšími jezdci? Samozřejmě. Hlavním měřítkem je pro mě Toni jako další jezdec Fordu. Má odjetých spoustu soutěží mistrovství světa. Ale kontroluji si všechny. Každý je pro nás soupeř.

Jak moc vás v Monte Carlu potěšilo vítězství v souboji se Schwarzem? Nejsem typ, který by za každou cenu chtěl porazit Škodu a o nikoho dalšího se nezajímal. Nebral jsem konečné výsledky jako zadostiučinění. Se Schwarzem jsem se normálně pozdravil. Jestli o mě něco říká, je to jeho věc, jeho názor.

Takže vás jeho prosincové hodně kritické výroky nijak nenadzvedly? Bylo to od něj neprofesionální. Někoho kritizovat, něco říct v médiích, to je to nejjednodušší. Já takový nejsem. Každého si vážím. Kdo je v mistrovství světa, musel ujít těžkou cestu. Dostat se do mistrovství světa je fakt obtížné. Je jenom pár vyvolených.

Jak se změnila vaše pozice v roli továrního jezdce vůči ostatním pilotům MS? Situace je trošku jiná než doma. Normálně se baví každý s každým. Mohu se stavit za Duvalem, za Loebem, pozdravit se s Grönholmem. V servisu je to v pohodě. Na trati jsme soupeři. Jezdci jsou nad věcí. Nejsou tam takové žabomyší války, které občas panují doma.

Ke komu z jezdců MS máte nejblíže? Jsou hovory čistě o závodech, nebo i o soukromí? Naprosto v pohodě jsou všichni Seveřané, mají jinou mentalitu. Několikrát jsem se bavil s Loebem, ve Švédsku poprvé s Ekströmem a byl úplně normální. Často mluvíme o soukromí. Třeba s Tonim Gardemeisterem hovořím o dcerce, on vykládá o svých třech psech, o domě, jak teď válčí s metrem sněhu před garáží. Máme dost času si pohovořit v Anglii.

Jak jste se vyrovnal s tak radikální změnou, kdy žijete v Anglii bez rodiny? Nebyla to pro mě neznámá věc, na kterou bych nebyl připravený.

Plánujete společný život v Anglii? Ne. Rodina může přijet na týden, na delší dobu určitě ne. Času mezi závody je tak málo, že pro nás není problém se spíše na týden dostat do Česka.

Schází vám rodina hodně? Jako každému. V neděli byly dceři dva roky... Jsou dva úhly pohledu. Člověk chce být závodníkem, dělá vše na sto procent. Máme jedinečnou šanci, kterou nemůžeme zahodit. Druhý úhel pohledu je rodina. V této chvíli má závodění navrch. Ale není to tak, že se to do konce života nezmění. Rodina to podporuje. Manželka, rodiče, všichni.

Jak často si s manželkou voláte? Jak vysoké jsou účty za telefon? Mluvíme spolu denně. Fakturu už jsem viděl. Je tam několik nul, jde o pětimístné číslo.

Sledujete, co se děje doma, prostřednictvím internetu? Nestíhal jsem to. Bydleli jsme v penziónu, kde nebyl internet. Mám notebook, ale to je tak pomalé... Než něco naběhlo, raději jsem to zavřel. Teď máme internet, takže to bude lepší.

Znamená to, že jste se stěhovali? Minulý týden, před cestou do Česka. V této chvíli máme byt v domě, každý máme svoji místnost, kuchyň je společná. Bydlel tam ještě Toni s navigátorem Honkanenem. Ten většinou vařil. Teda... Koupí se špagety, kuře, rýže, omáčka, je to jednoduché. Kuchařku určitě nepovezu. Tyhle věci zvládáme a do nějakých větších akcí se pouštět nebudeme.

Jaký pokrok jste udělali v angličtině? Denně jsme v Anglii, člověku nezbývá nic jiného než mluvit a mluvit. Tím se zlepšuje.

Je šance ve volném čase někam vyrazit? Volný čas není. Denně dílna, logistika, angličtina, cvičení. V posilovně jsme denně, ale vzpěrač ze mě nebude, zaměřujeme se na dynamiku. Jezdíme na kole, běháme, máme výšlapy tři čtyři hodiny po horách. Jde o zpevnění těla, nezvedáme sto kilo. Nepotřebujeme to.

Zázemí na cvičení je přímo v sídle Fordu? Posilovna je v Cockermouthu. Je to malá tělocvična. Jsou tam asi tři kola, dva běhací pásy, jeden stroj na záda, na nohy, na ruce. Není to nic velkého. Je to v ragbyovém centru, hned vedle je hřiště. Ale s ragbisty jsme se ještě nepotkali.

Zvykl jste si rychle na jízdu vlevo? Neměl jsem s tím problém. Naopak ve Švédsku jsem vyjel z rychlostní zkoušky a zařadil se doleva. Policajt se díval, co vyvádíme. Hned jsem ukazoval, že vím, a řadil se doprava.

Akceptoval jste, že váš život neúprosně řídí denní harmonogram?Při závodech je daný plán, kde mám v kolik být. To musí sedět. Je to kvůli tomu, aby tým věděl o novinářích. Vše se monitoruje, každý rozhovor, každý článek. Je to i mimo závody.

Vaše návštěva na Rallye Šumava způsobila obrovský ohlas. Cítíte se jako hvězda? Ne. Do hvězdy mám daleko. Nejsem vůbec doma, nemám z čeho to posoudit. Vlastně jsem se objevil po dvou měsících v Česku. Ale doslechl jsem se, že návštěvnost motoristických serverů se proti minulému roku zvýšila o čtyřicet procent díky tomu, že startujeme v MS. Nevím, jestli to je pravda. Ale pokud ano, tak to číslo je veliké. A je to paráda.

Reklama

Související témata: